Cyklistická Kodaň
FOTO: autorka

Cyklistická Kodaň

7. 6. 2016

V čase blížících se narozenin dcery mi v hlavě ťukává na dvířka „komůrky nápadů“ zapeklitá otázka: Co mé drahé Kristin jenom dám? Abych na otázku našla odpověď, zalezu si do svého šibalského soukromí, doufajíc, že mne něco napadne.

Letos jsem dlouho zalezlá nebyla. Napadlo mne, že by byla fajn společná víkendová cesta do některé evropské metropole - jenže jaké? Chvilku jsem dumala a pomocí těžké kombinatoriky a ekonomického vážení jsem nakonec vylosovala dánské královské město Kodaň. 

Ve stanovený termín, v podvečer, jsme si vzaly pár „švestek“ do ruksáčků a vyrazily jsme směrem k dánské hranici. Za rozbřesku jsme už z paluby trajektu zkřehle asistovaly vycházejícímu slunci, které zvěstovalo, že nás čeká krásný slunečný den. Moderní větrné mlýny trčící v několika řadách z mořského horizontu točily svými lopatkami ve směru k sobě, jakoby nás vybízely: „plujte, plujte, v našem království je pohádkově!“

Po vylodění z trajektu jsme téměř hodinu projížděly striktně rovinatou krajinou. Až v momentě, kdy nám výhledy narušily obrovské logistické budovy s neonovými nápisy, odtušily jsme, že jsme dorazily do Kodaně. 

Ostrovní město nás vítalo především svým klidem. Zpod nádražních hodin, které slouží obdobně jako ocas koně na Václaváku Pražanům, odstartovaly jsme s českou lačností prohlídku známých reálií a nasávaly do sebe nesmírně pozitivní kodaňskou atmosféru. Široké vzdušné ulice byly lemovány cyklostezkami. Bylo nám doporučováno být na pozoru a bezhlavě do cyklostezek nevstupovat, neboť v Kodani je cyklista pán. Jejich kola a nápadité modifikace je nutno respektovat, kola na ulicích jednomu vládnou, druhému slouží, mají svou moc i kouzlo. Jsou bílá, černá, růžová, červená, s košíkem, s postelí, s boudičkou či vagonkem, s praporkem či fáborkem, každé je jiné, ale každé každičké kolo je svému majiteli, venkoncem lidem ve městě, prospěšné. Nesmrdí, nehlučí, nezabírá mnoho místa.

Kodaň je krásné, étericky sympatické město. Se všemi kostely, zahradami i malou vílou. Barevné domy i jeho kosmopolitní obyvatelé jsou usměvaví. Mnozí ležérně, přesto precizně oblečení.

V Kodani jsme nepociťovaly pýchu, nadřazenost. Pociťovaly jsme uctivou dánskou(kodaňskou) hrdost. A to i v okamžiku, kdy nevěsta se ženichem na svou svatbu, nebo vážení představitelé města na večerní koncert v Tivoli, přijeli nikoliv mercedesem, nýbrž vyprseni na kole.

 

 

 

 

cestování cyklistika
Hodnocení:
(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Vávrová
Reportáž je i pro mne zajímavá, letos se tím směrem, a ještě kousek dál, také chystám/e ;-) .
Anna Čípová
Pěkná reportáž. Nejvíce mně zaujaly úpravy kol.
Eva Balúchová
Jani,tam už se asi nepodívám,tak jsem ráda,že jsi nám Kodaň přiblížila.
Hana Rypáčková
Mám Kodaň moc ráda. Bydleli jsme týden v levném sleepinu s lidmi z celého světa. Město za týden bylo stále neznámé... Lišky běhaly kolem kanálu a nikdo se nepohoršoval, ta kola všude. Praze bych to také přála...Barvičky...Moc se mi té vyprávění líbí...
ivana kosťunová
Mám ráda vyprávění z cest, které je pojato osobitě s množstvím vlastních dojmů. Nejvíce mě zaujalo, že lidé tam nejsou pyšní ani nadřazení. Máme se ještě mnoho co učit
Dana Kolářová
Zajímavé.
Helena Votíková
Pěkný článek a prima inspirace. Díky.
Ilona Erika Kolář
V Kodani byl na výměnném studijním pobytu můj švagr a ten si tam koupil kolo a pak ho tam zase prodal. Jak ukazoval na fotkách a dle vyprávění tam jezdí na kole snad úplně všichni. Pánové v oblecích a ženy v podpatcích.
Květoslava HOUDKOVÁ
Dík za pěkně čtivý článek. Že je (nejen) Kodaň městem cyklistů, vím už dlouho a právě vystřižený obrázek (z časopisu), kde -i mladí lidé- mají trojkolky mne inspiroval, že jsem si taky koupila. Je vyrobena na zakázku -z duralu-lehoučká, s velkým košem mezi koly - super "náklaďák". V Dánsku by se lidi nedivili - ale tady, když jedu (bába) po městě (= po chodníku) a nebo zejména na naší cyklostezce (rovina podle Labe) jsem pro lidi "schow" = aspoň "něco z Dánska" v Česku!
Zuzana Pivcová
Obdobná situace byla v Amsterdamu. Váš článek mi to hezky připomněl.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.