FOTO: autorka

Cyklistická Kodaň

7. 6. 2016

cestování cyklistika

Autor: Jana Mesarčová

Hodnocení:

(5 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Vávrová 8.6.2016 12:38

Reportáž je i pro mne zajímavá, letos se tím směrem, a ještě kousek dál, také chystám/e ;-) .

Anna Čípová 8.6.2016 06:35

Pěkná reportáž. Nejvíce mně zaujaly úpravy kol.

Eva Balúchová 7.6.2016 22:29

Jani,tam už se asi nepodívám,tak jsem ráda,že jsi nám Kodaň přiblížila.

Hana Rypáčková 7.6.2016 20:57

Mám Kodaň moc ráda. Bydleli jsme týden v levném sleepinu s lidmi z celého světa. Město za týden bylo stále neznámé... Lišky běhaly kolem kanálu a nikdo se nepohoršoval, ta kola všude. Praze bych to také přála...Barvičky...Moc se mi té vyprávění líbí...

Dana Kolářová 7.6.2016 20:10

Zajímavé.

Helena Votíková 7.6.2016 19:55

Pěkný článek a prima inspirace. Díky.

Květoslava HOUDKOVÁ 7.6.2016 13:57

Dík za pěkně čtivý článek. Že je (nejen) Kodaň městem cyklistů, vím už dlouho a právě vystřižený obrázek (z časopisu), kde -i mladí lidé- mají trojkolky mne inspiroval, že jsem si taky koupila. Je vyrobena na zakázku -z duralu-lehoučká, s velkým košem mezi koly - super "náklaďák". V Dánsku by se lidi nedivili - ale tady, když jedu (bába) po městě (= po chodníku) a nebo zejména na naší cyklostezce (rovina podle Labe) jsem pro lidi "schow" = aspoň "něco z Dánska" v Česku!

Zuzana Pivcová 7.6.2016 10:42

Obdobná situace byla v Amsterdamu. Váš článek mi to hezky připomněl.

Zpět na homepage Zpět na článek

Rozkvetlé České středohoří

Po většinou pošmourném aprílovém jaru se mávnutím kouzelného proutku obloha vyjasnila a zmodrala. Vítr se uklidnil a mírný vánek ve vlahých ránech rozvlňuje obilné lány čerstvých, právě probuzených klasů.

Alena Tollarová

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová