Jiří Hudeček
						6.7.2016 07:48
						Kam se hrabe pan Nekvasil!
						
					 
					
							Oldřich Čepelka
						4.7.2016 18:49
						Jo, Jitko, přesně takhle se to stalo! 
						
					 
					
							Jarmila Komberec Jakubcová
						3.7.2016 08:15
						opravdu úžasné, to bych fakt dohromady nedala - hodnotím za jedna
						
					 
					
							Hana Rypáčková
						2.7.2016 21:06
						Já si to vyložila tak , že básník přirovnává svůj žaludek k hrnci- málem se poblinkal/ nakouklo jídlo/bylo mu špatně a tušíme proč....O živočišnosti básníka nevím.
						
					 
					
							VANDA Blaškovič
						2.7.2016 20:06
						Pane Oldřichu, je dobře, že rozumíme ještě legraci a recesi...ale ty Vaše homonyma mne docela vyděsily...takže, tvorbě zdar !!!...)))
						
					 
					
							Oldřich Čepelka
						2.7.2016 19:59
						Teda, paní Vando, úplně jste mne ohromila svým rozborem, hodně jsem se bavil a děkuji. Dokonce bych většinu vašich závěrů přijal (a neřeknu kterých ano a kterých ne). Ale samozřejmě - je to prostě velká hra s češtinou, s tzv. homonymy (dvojice slov se zcela různými významy), hledání, vymýšlení děje, prostě se narvat do formy, kterou jsem si předem zvolil. Chystám další, už ne tak rozverné...  
						
					 
					
							VANDA Blaškovič
						2.7.2016 19:18
						Vážený pane Oldřichu, tato skvělá, zdá se, rozporuplná báseň je další ukázkou Vašich širokých tvůrčích metod. Nutí mne, podívat se na Váš profil, neb mám siestu, tudíž čas a dobrou náladu… Báseň je psána  subjektivní formou a zásadně se liší od zdejší tvorby. Vaše forma tvorby je tak zvaně hravá a nepostrádá prvky originality.. Z vaší básně čiší nejenom živočišná chuť k jídlu, ale i chuť k běžnému, možná staromládeneckému  životu? Či naopak zhmotňuje autentické zkušenosti s léty prožitými po boku švarné kuchařinky? Jsem malinko z básně rozpolcená, vím, moje chyba..:)… Jak se zbavit jejího dráždivého vlivu na organismus i psychiku? Předpokládám, či si dokonce troufnu tvdit, že jste muž s básnickým střevem, kterého trýzní občas nesnesitelný hlad a chuť někoho zakousnout.  Jakékoli libé i nelibé pachy vás zřejmě uvádějí do transu. Nedivím se Vám !! Jste citlivá duše, prožívající každý okamžik na 100%...  Z veršů i fota se  skutečně na nás line vůně knedlo-vepřo-zela….až pohltí nás zcela !!...:)) Váš neklid se společně s naším  neklidem a zvědavostí  v závěru básně stupňuje, graduje, objevují se dokonce prvky paniky až hrůzy….a nedivme se pak autorovi, potažmo nám,  že vyúsťuje v uchopení skleničky. Jedné, druhé, třetí….Tak na zdraví, pane Oldřichu     Ne všechny Vaše myšlenky jsou zde myšleny žertem…)) nabádají nás všechny, zamysleme se nad sebou !..:)) Myslím, že jste se touto tvorbou zařadil rázem mezi prokleté básníky. Mne jste ovšem docela pobavil….:) a du si koupit pěkně prorostlou, vepřovou krkovičku..:) 
						
					 
					
							Jitka Chodorová
						2.7.2016 16:08
						Já už se na portále ničemu nedivím.
Rozbor je Vando snadný, kus flákoty, zelí a knedle, a potom tolik piva, až jsi ožralá. To by člověka snad ani nenapadlo.
						
					 
					
							VANDA Blaškovič
						2.7.2016 15:06
						Pane Oldřichu, báseň přímo žádá o rozbor..:)) pokusím se..:)..uvidím..:)
						
					 
					
							Věra Lišková
						2.7.2016 05:44
						Nevím, snad psané v ještě nestřízlivém stavu.