FOTO: autorka
Vzpomínka na 21. srpen 1968
23. 8. 2016
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
Petr Toman
5.4.2018 09:12
Žil jsem příběh, který musím vyprávět.
22.únor 2018 svátek má.....V Kouřimi.....
Vzbudil a sedl k počítači v pozdním dopoledni, nemohl jsem si odpustit opakovaný program zápasu z OH, v ledním hokeji, naši proti mužstvu USA.Nelitoval, nájezdy stály zato.Zavzpomínali jsme na Nagáno, či ne?
Na obrazovce počítače se načte stránka Seznamu a oznámí, jak v názvu příběhu, místo teček je jméno Petr.
Svátek akceptuji v červnu na Petra a Pavla, jak mě k tomu vedla rodina, ale při pohledu na datum se mě v okamžiku vybavily vzpomínky na mládí.
Období mého života v letech 1966-1969. Když jsme u těch letopočtů, zmíním se o osmašedesátém, já sedmnáctiletý, skoro pubert, nechápající ranní probuzení paní vychovatelkou Sobotkovou.Vzhledem závažnosti situace si pamatuji.
Se slzami v očích, kolem čtvrté ranní hodiny, rozsvítila a se zlomeným hlasem zakřičela "budíček, stávat!"
Připitomnělí se vyhrabu s postele, v hlavě plno co, co, proč?
"Přepadli nás Rusáci" a rukama ukazovala k oknům.
Ven vidět moc nebylo, ale strašný zvuk vydávající pásy tanků řítících se pod okny našeho pokoje, směrem k Molitorovu, potvrzoval slova vychovatelky.
Ale to je z připravovaného příběhu z období mého učení.
Na vysvětlenou, do učení jsem po řádném nástupu utrpěl úraz kolena a to za tři dny.
Doba léčby nebyla jednoduchá, vrátil se za půl roku.
Chlapci z třetího ročníku, nevím co nezvládli, ale dopouštěli se na mne šikany, kterou ve finále řešila i policie, pardon, SNB.
A v tomto duchu, jsem od nich na únorový svátek dostal dvakrát hobla, se rozdělili na dvě party.Dostat hobla se smíchem a v přátelském duchu, není dostat přání ke svátku v duch šikany.
Další únorové přání už od kamarádů se stejného ročníku proběhlo se smíchem všech zúčastněných.
Že i v únoru je uvedené jméno Petr, jsem vlastně zaznamenal až v Kouřimi.Do dnes jsem
nezapomněl jak dlouhý čas uběhl než z mého těla zmizely pozůstatky z února dvaadvacátého.
Život je dar, spojený i s úskalími, a naučil mně hledat i v negativních zážitcích pro sebe to pozitivní, už jen ke stavu mysli, nekazit si náladu.
Naučil jsem se mít dva svátky v roce, a užil si s tím dost veselých příhod, zvláště při posezeních s Pavli.
Po dopoledním připomenutí na stránkách Seznamu se tento čtvrtek stal sváteční.
Dagmar Bartušková
24.8.2016 19:59
V té době jsem ještě neměla OP, byla jsem takové velké dítě, o které se moji nejbližší velmi báli. Na to, co se událo v ten určitý den jsem odpověděla v nedávné Otázce dne.
Drahomíra Stínilová
24.8.2016 01:15
Jsem ráda, že si někdo vzpomněl. Mám taky povídání o té době, ale to je dost dlouhé. Jen bych chtěla dodat, že nás, kterým bylo kolem osmnácti, tenkrát nenapadlo, co nám vlastně právě teď berou a co nás čeká. Škoda, že Jaro 68 nevyšlo. Mohli jsme na tom být už mnohem lépe, protože si myslím, že tenkrát byli lidé víc čistí a čestní.
Libor Farský
23.8.2016 13:01
Nebyl jsem v té době v Československu, ale z vyprávění vím, že mnozí sovětští vojáčci byli z toho všeho také vykulení, zřejmě jim někdo nakukal, že budou opět vítáni jako osvoboditelé.
Helena Votíková
23.8.2016 12:38
Další nápis, který byl u nás hodně: Zachvatčiki domoj, a směrové tabule pokud se to stihlo, byly otočené na opačný směr.
Blanka Hlobilová
23.8.2016 11:08
Pamatuji si, že jsme 20.8.1968 malovali byt. Bylo mi tehdy 11 let. Vše vonělo čistotou. Asi ve 2 hodiny v noci nás vzbudil svým boucháním na dveře děda, který bydlel v přízemí. Bušil na dveře a volal : Okupace, okupace ! Napadli nás Rusáci! " Se spaním byl konec. Všichni jsme vlezli do oken a dívali se na hlavní silnici od Křimova v Krušných horách, odkud se valily tanky a auta. Jako děti jsme pak seděly u silnice a počítaly tanky a auta. S odstupem času se divím, že jsme se nebály hovořit s vojáky a vysvětlovat jim, že se u nás nic neděje. Školní rok 1968 nezačal nijak slavně. A všichni víme, co bylo dál !
Lenka Hudečková
23.8.2016 10:22
Jituš, díky za sdílení Tvého příběhu, mně bylo necelých 7 let a také si na ten den pamatuji, ještě asi na další den a pak už moc ne...vyprávění bylo jiné než to, co nám o tom říkali ve škole...
Karel Boháček
23.8.2016 10:07
Jo ta panika a davové šílenství v obchodech - to si pamatuji. Jedni nosili koláče - druzí otáčeli značky.
Zpět na homepage Zpět na článek
Doporučujeme
Články z Drbna.cz
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 22. týden
Minulý týden proběhl filmový festival ve francouzském Cannes. Nejen tento festival, ale vůbec světový film, to bude téma kvízu tohoto týdne.
AKTUÁLNÍ ANKETA
Jak jste na tom s cizími jazyky? Domluvíte se v zahraničí?
Ano, bez problémů se domluvím, jsem poměrně dobře jazykově vybaven(a)
Mám průměrné jazykové znalosti, ale domluvím se
Nevím, neměl(a) jsem možnost si to ověřit
Spíše ne, domluvím se jen "rukama nohama"
Ne, cizí jazyky neumím, ale snažím se učit
Ne, nedomluvím se a učit se ani nechci