FOTO: autorka

Jak jsem našla anděla

28. 9. 2016

Můj příběh

Autor: Hana Šimková

Hodnocení:

(4.8 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Karel Boháček 3.10.2016 16:07

Tak to je dobré ...zmýlil jsem se, opět šamanismus dostal na frak.

Hana Šimková 1.10.2016 10:13

Tak hlava kytce neubližuje pane Karle.

Jarmila Komberec Jakubcová 30.9.2016 15:00

Haničko ať tě anděl ochraňuje

Hana Šimková 30.9.2016 09:51

Pane Karle zkusím to.

Hana Rypáčková 30.9.2016 09:12

Hani, to je správné. Zachraňme anděla a on nás ochrání . Byl to padlý anděl? O to víc máš zásluh.

Karel Boháček 30.9.2016 07:48

Hanko neberte to doslova. Zkuste k hlavičce umístit nějakou rostlinku v květináči, pokud se jí bude dařit - nechte si hlavičku, pokud ne - tak hlavičku zakopejte.

Lidmila Nejedlá 29.9.2016 22:52

Hanko, vyrazila jste na procházku, opustila své křeslo a je tu příběh. Hezký. Ať Vás ten anděl chrání...

Hana Šimková 29.9.2016 17:07

Pane Karle, Vy mě děsíte.

Karel Boháček 29.9.2016 12:17

Ta hlavička vypadá velmi pěkně, ale virgule mně ukázala její špatnou energii. Otázka taky ? Proč tedy ji někdo vyhodil. Podívejte se jí podrobně do očí - jsou tam ještě jedny oči - a ne zrovna přívětivé...

Zuzana Pivcová 28.9.2016 19:20

Zcela určitě bych si ho vzala taky a horory si představuji hodně jinak. :-)

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Vůně léta: O letním snění

Horký téměř letní den, slunce se kutálí po nebi a paprsky objímá zem.

Dana Kolářová

Volha a já

„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha. Pracovala, a tady máte, jak jsem to tehdy vnímala, a jak to vidím dnes.

Zuzana Zajícová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová