Všichni moji blízcí psi

Krasavci... I my jsme měli psa, jezevčíka. Když umřel (měl 13 let), bylo u nás moc smutno. Byl to náš kamarád, dá se říct člen rodiny. Udělali jsme mu hrobeček v přírodě s výhledem na jeho oblíbená místa. A nestyděl jsem se za slzy i já. O manželce ani nemluvím... Od té doby jsme měli i další hafáky, ale nikdy to "nebylo ono". Prostě náš Daneček byl jen jeden. Omlouvám se všem za svůj výlev emocí, ale prostě jsem se opět vzpomněl...

Evo, ještě jsem zapomněla napsat, že vaši psi jsou kouzelní a fotky jsou moc pěkné.

My pejskaři si vždycky rádi přečteme, že v tom nejsme sami. Mám na mysli lásku k pejskům, to, že o nich často mluvíme, že je milujeme jako členy naší rodiny a za nic na světě bychom je nevyměnili. Tak to aspoň cítím já. *****

Již se moc těším na pokračování. Mám také s pejsky spoustu zážitků, o některých jsem již psal. Vůbec si už život bez "nejlepšího přítele" neumím představit.

Pejsky mám moc ráda, i když patřím mezi ty, co si již nového nepořídili. Naštěstí v rodině pejsci na pomazleníčko a obdivování jsou. Zrovna před chvilkou jsem se rozplývala nad sousedovic štěnětem russel-teriéra. Má úžasné vybarvení a je temperamentní a přítulný :-) .

Pěkný článek i fotky, i psí dort, tak to smekám. Současně máme také tři různé pejsky.

Zvířecí články se mi moc líbí. Samozřejmě v nich zazní i smutný tón, ale život ubíhá všem. Přeji Vám i všem psím kamarádům ještě dlouho hlavně veselou notu.

Hezké povídání o lásce k pejskům. Já měla jen jednou psa - boxera Danilu. Už je to 50 let, ale vzpomínám na něho stále.

Těším se na další články o psích kamarádech.

Moc pěkný článek, psy mám moc ráda. Jsou to úžasní kamarádi a členové rodiny.