Málem neřešitelná situace

Co se týče knih, tak mám ještě několik kusů té druhé knihy Alma Matěra. Dodáte-li adresu, dodám ji zdarma. Několik jsem jich rozdal na Autorském čtení dne 3.listopadu 2016 v Hodoníně.

Paní Olgo, díky za váš zájem. Mám totiž takovou vlastnost, že vidím kolem sebe příběhy. Pak stačí to sestavit a najít pointu. Pak to píše samo.

Františku, věřím, že se to stalo přímo vám a dovedu si představit tu náhlou paniku. Také mám několik klíčových příběhů, při vyprávění určitě humorných. Třeba je někdy zveřejním. Dotaz : kde se dá k těm vašim knížkám přijít? *****

První kniha se jmenuje Stonožka na křižovatce a je o rodné vísce 2004. Druhá Alma Matěra je o škole s dráze 2006. Obě by se daly rozšířit a další mám v podstatě v povídkách. Stačilo by to jen sestavit.

Celá jedna kniha by byla o dvanácti letech hlídání v prodejně. Další o železnici, dění v obci, zájezdech. Klidně bych to poskládal a připravil. Jenže nemám sponzora.

Paní Ivanko. Já mám takových povídek otištěno přes pět stovek, což by obsáhlo několik knih. V poslední době píši o svém okolí, o lidech kolem a tahle epizoda se přihodila před týdnem!

Ztratit klíče je pro člověka hodně nepříjemná situace. Před pár lety v práci, už jsem se vypravovala domů a se zděšením zjistila, že je nemám čím zamknout. Několikrát jsem neúspěšně hledala na všech možných i nemožných místech, ale klíče nikde. Pak mi došlo, že jsem byla vyhodit papíry do kontejneru a mohly mě tam spadnout. Byla to moje poslední naděje, kde klíče najít. V zoufalství jsem hrabala mezi papíry, ale klíče nikde. Naštěstí tudy zrovna nikdo nešel. Jen opodál zastavil kamion. Šla jsem za řidičem s prosbou zda by mi nepomohl převrátit a vysypat kontejner na papíry, že mi tam spadly klíče. Nevím co si o mne pomyslel, ale pomoc neodmítl. Klíče se našly, ta radost. Ani mi moc nevadilo, že přijela i hlídka M. policie . Na jejich dotaz: "Co tady vyvádíte ?" jsem popravdě odpověděla , "Hledala jsem klíče a vše uklidím", což jsem splnila.