Advent. Čas klidu nebo stresu?
Nakoupi dárky pro celou rodinu bývá fuška. FOTO: ingimage.com

Advent. Čas klidu nebo stresu?

28. 11. 2016

Předvánoční období je čas klidu akorát tak v našich snech. Ve většině rodin je prosinec plný stresu, shonu a hádek. Tady je přehled nejčastějších situací, které nám z měsíce, který by měl být příjemný, činí peklo. No schválně, setkali jste se někdy s některou z nich?

 

Kdo půjde ke komu?

Velmi častý problém. Půjde rodina o Štědrém večeru navštívit rodiče z mužovy nebo ženiny strany? Když půjdou k jedněm a k druhým ne, ti druzí se naštvou. Když uspořádají společné Vánoce u někoho z rodiny, bude to problém, neboť jedna tchyně se nesnáší s druhou tchyní.

 

„Každý rok se začátkem prosince pravidelně začínáme dohadovat, s kým strávíme Vánoce,“ říká šestačtyřicetiletý Karel z Prahy. „Vánoce se tak pro mě změnily ve sprint spočívající ve snaze navštívit co nejvíce příbuzných, aby se nikdo necítil opuštěný a ukřivděný. Mám osmdesátiletou tetu, která nikoho jiného nemá. Připadá mi nevhodné nechávat ji na Štědrý večer samotnou. Takže se ženou jedeme za ní, dovezeme jí kapra a salát, posedíme. Před pátou odjíždíme za mým otcem, ten žije s přítelkyní. Povečeříme u nich. Po dvou hodinách se přesouváme na druhý konec Prahy k rodičům mé manželky. Ti jsou zpravidla naštvaní, že jedeme pozdě. Cpou do nás další porci večeře, my už nemůžeme. Děti jsou unavené a naštvané, já taky. Ze Štědrého dne tak nic nemám, jen shon a přesuny v autě.“

 

Letos navrhl rodině, že návštěvy proběhnou až v dalších dnech. Rozhodli se s manželkou a dětmi udělat si Štědrý večer na chalupě na Kokořínsku. „Tchyně je naštvaná, otec se taky tvářil divně. Jediná teta řekla, že jsme to měli udělat už dávno, že jí vůbec nevadí, když bude sama. Stejně si ale budeme celý večer říkat, že je tam sama, a že jsme za ní měli jet,“ vypráví Karel.

 

Co komu koupit?

Advent se změnil v hon za co možno největším množstvím dárků. V mnoha rodinách už vlastně Vánoce jiný smysl než kupování dárků nemají. Takže zde jeden konkrétní příběh, tentokrát z rodiny žijící v Beskydech. Každoročně si dělají seznam toho, co si kdo přeje a společně se pak skládají na jednotlivé dárky. Babičce mixér, dědovi luxusní kávovar, dceři stříbrný šperk, zeť požádal o novou vrtačku. Šestnáctiletá vnučka to vidí takto: „Absolutně se vytratilo kouzlo, překvapení, radost z dárků. Prostě si to tam nahážou pod stromek, znuděně každý rozbalí ten svůj balík, přesně předem vědí, co v něm je. Pak zasednou k televizi. Říkám si, proč vlastně hrát takové divadlo, když si ty věci může každý koupit sám. Až budu mít rodinu, nikdy takto pragmaticky svátky trávit nechci. Raději chci drobnost, třeba jen knížku, ale ať je to překvapení.“

 

Kolik toho upéct?

Tak co, už máš napečeno? To je otázka, která o adventu zní často. Je taková poměřující, vyzývající k soupeření. Dříve platilo, že žena, která nepeče vánoční cukroví, je divná. Nyní přibývá těch, které tvrdí, že je to nebaví nebo že nemají čas. Nepéct cukroví už není společensky nepřijatelná věc, přesto ženy pečící těm nepečícím rády dávají najevo s lehkou přezíravostí: Já jsem lepší hospodyně, já peču.

 

„Mám pocit, že některé dříve narozené ženy posuzují podle množství a počtu druhů vánočního cukroví svou kvalitu,“ říká pětašedesátiletá Helena, která s pečením přestala asi před deseti lety. „Syn se oženil. Když jsem jim pravidelně posílala krabici svého cukroví, cítila jsem, že o to snacha nestojí. Když mi pak syn řekl, že oni nesladí, nepoužívají máslo a jedí jen vše bio, věděla jsem, že je to vyslaný signál, že o moje cukroví nestojí. Mám kamarádky, které to své cukroví rodinám přímo nutí. Tak takhle jsem nechtěla dopadnout a péct jsem přestala,“ vypráví.

 

Její kamarádky se jí přesto nikdy během prosince neopomenou zeptat: Tak co, už máš napečeno? Možná to nemyslí špatně. Možná, že je Helena přecitlivělá, když za tou otázkou slyší: No, jo, o tvé cukroví nikdo nestojí.

 

Cukroví pečení

 

Podobně stresujících momentů v adventním čase najdeme mnoho. Tlačenice v obchodech, pokusy nakoupit zboží ve slevě, pocit, že nemáme dost peněz na dárky, kterými bychom se před příbuznými mohli blýsknout, trápení se samotou, trápení se příliš velkou rušnou a náročnou rodinou....

 

V podstatě to všechno k adventu patří. Přesněji, my jsme si s těmito starostmi advent spojili. Pokud nám všechny tyto předvánoční stresy vyhovují, v pořádku. Pokud cítíme, že ne, co tak udělat si letošní advent ve stylu: Je mi všechno fuk, chodím na procházky a výstavy, popíjím svařáček a mé tempo je výrazně zpomalené?

advent Vánoce
Hodnocení:
(5 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Květoslava HOUDKOVÁ
Vnoučata dospěla - a tak už po několik let mi Vánoce tzv. "žíly netrhají" - zůstávám v klidu. V jeden sváteční den se sejdeme jako rodina - pak už mne těší, že svátky končí.
Eva Komínová
Vánoce trávíme v klidu, Štědrý den v úzkém kruhu rodinném jen s manželem a s dětmi (zatím nemají rodinu, tak to jde). Dárky si už několik let dáváme takové, aby potěšily a překvapily, nic praktického a potřebného, ale milou "zbytečnost", u které se někdy i zasmějeme. Cukroví peču takové, jaké má kdo nejoblíbenější, vyjde to tak na 7 druhů, ale menší dávky. Pečení, které začíná v tomto čase, je první z věcí, které navodí tu krásnou atmosféru svátků. Pak výzdoba, svíčky, předvánoční koncerty, adventní a vánoční trhy... kapřík, kterého uloví moje dcera. Pro nás to jsou nádherné chvíle.
Hana Rypáčková
Čas klidu. Setkáváme se po celý prosinec a o svátcích si každý vychutnává rodinnou idylku v úzkém kruhu. Návštěvy jen letmé..Žádné přespávání, boj o koupelnu a vyváření ve velkém . Pobývali jsme po velkém večeru na horách a to bylo jiné...Už jsme odpadli...
Hana Rypáčková
Čas klidu. Setkáváme se po celý prosinec a o svátcích si každý vychutnává rodinnou idylku v úzkém kruhu. Návštěvy jen letmé..Žádné přespávání, boj o koupelnu a vyváření ve velkém . Pobývali jsme po velkém večeru na horách a to bylo jiné...Už jsme odpadli...
Jarmila Komberec Jakubcová
Paní Jano, je skvělé, že umíte péci a asi vás to i baví.Mám podobnou kamarádku, která místo ekonomky měla být cukrářkou a během Adventu peče jako o život. Před vánocemi nás obdaruje báječným cukrovím. Já ho moc nejím (abych nebyla obézní) ale to její je zázrak. Já bych upekla jen něco průměrného, tak pečení nechávám lidem, kteří to umí a pečou s láskou. Vím, že mezi námi íčkařkami jsou takové báječné ženy.
Jana Slavíková
Máte pravdu, "dnes se dá vše zakoupit". Ale aby se dalo zakoupit, musí to někdo upéct. A tak se mě od září mí známí ptají, jestli s nimi počítám, v říjnu nalouskám bednu vlašáků, nakoupim suroviny, zadělám těsta a peču. Hotové naplním a ozdobím, navážím do krabiček, hřeju se ve slovech chvály a mám radost, že jsem malým podílem přispěla k vánoční pohodě v několika rodinách.
Jarmila Komberec Jakubcová
Také jsem v mládí podléhala šílenství pečení cukroví. Dnes nepeču žádné protože ho nejím a stačí mně malá krabička, kterou dostanu od snachy.Nechápu závody v pečení hodně druhů. Dnes se dá vše zakoupit. Po smrti manžela jsem většinou trávila Vánoce u moře na jihu nebo v lázních. Letos budeme s přítelem v Štěchovicích a na Silvestra pojedeme do Tater. Advent prožívám v pohodě a dárky nakupuji v e-schopech.
Eva Krausová
Jsem stejně jako Zuzka osůbka sólová, ač letos kdoví... Myslím, že svátky by měly "vonět" nejen cukrovím, ale hlavně klidem, láskou, obejmutím, zastavením. A vzpomnutím na ty, co už tu s námi nejsou. Takže žádné závody v úklidu, pečení, nakupování často zbytečných dárků... Být spolu, prožít - to by měly být vánoce.
Jana Šenbergerová
Asi i tady platí: Jaké si to uděláme, takové to máme. Peču, protože jsem mlsná, a vůně cukroví navodí tu správnou vánoční atmosféru, ale jen málo, abychom se nepřejídali přebytečným cukrem. Tři druhy každoročně, dva až tři střídám. Letos se na to dokonce i těším. S uklízením to také nepřeháním, nerada bych o Vánocích skučela s bolavými zády. Raději si užijeme setkávání s přáteli nebo na různých akcích města se známými. Do Vánoc jich je v plánu docela dost.
Zuzana Pivcová
Pro mě jako osobu sólovou je advent obdobím pozvolného příchodu konce roku. I když nedělám výrazný předěl mezi starým a novým rokem, nerekapituluji, co mě potkalo a jaká předsevzetí jsem nesplnila. Zkrátka je to jako koncert, který doznívá poslední větou symfonie. Tam většinou zazní ještě něco bouřlivého, ale pak se s námi hudba rozloučí závěrečným krásně sjednocujícím akordem. I když jsem dříve narozená žena. svou kvalitu podle množství a druhů napečeného vánočního cukroví neposuzuji. To bych dopadla !! :-D

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.