Poprvé sama o Vánocích

V posledních letech jde čas Vánoc mimo mne. Po odchodu maminky vše skončilo. I když mi z různých stran bylo "dobře" razeno, kam jít nebo nejít, pozvání do rodin ke svým známým atd., tak jsem to nezvládla a zhroutila jsem se. Štědrý večer od té doby chci trávit jen sama, se vzpomínkou na mé blízké. Pak budu díky skype ve spojení s mými mladými, kteří jsou pracovně mimo republiku a Vánoce také neslaví.

Přesto, že žiji již dlouho sama, v počátku důchod. věku jsem kývla na pozvání svých 2 dětí a Štědrý den prožila v jejich rodinách. Ale od 65.r. se můj názor změnil - a jako "pravé ořechové" se stalo rozhodnutí zůstat doma. Rodinám vyrostly děti -vše pomohou = moje pomoc už nikde potřebná není. Den si rozvrhnu dle svého = najím se i odpočinu - od doby, co umím ovládat Filipa, je tento "můj" den ještě o něco pestřejší. A pokud by zasáhla event. únava, není problém den "zalomit". S rodinami dětí se pak setkávám 25.-26. 12. - to už jsem opět fit i spokojena.

Letos už to budou 15té vánoce, co jsem vdovou. Když nás dřív bylo v domku plno, bývala jsem občas na vánoce hodně unavená, upracovaná a přesto jsem se cítila někdy hodně osamocená. Teď každý Štědrý večer trávím v rodině některého z dětí, jsem tam ráda, je tam hezká nálada - ale už mám ráda přes den svoji pohodu, samotu, vycházku na hřbitov... A potvrzuji to, co jsem zde někde četla, že samota je mimo jiné svoboda, ne prohra... A člověk skutečně k životu v "samotě" musí víc nabrat osobní sílu - mám hodně aktivit, známých, dětí, vnoučat... Na druhý svátek vánoční všichni přijdou ke mně na oběd, popovídáme si a je mi hezky, "ale některé večery" jsou někdy smutnější a tehdy jdu pro útěchu za svým nejlepším přítelem a tím je stále - Počítač...

I když už jsem dlouho sama, vánoce mám ráda, takže chystám, zdobím, svítím... Na Štědrý den jsem nikdy sama nebyla, buď mne někdo z dětí povozil po ostatních a večer jsem skončila v rodině u dcery, což se vžilo. Pomohu jí s přípravou a po večeři a nadílce se nechám odvézt domů. A to čím jsem starší, tím docela raději. To si pak v klidu užiju dárky a atmosféru vánoc. V další dny buď přijdou na oběd oni ke mně, nebo společně jedeme ke vzdálenějšímu synovi, kde slavíme narozeniny vnučky. Na Silvestra jsem si ale vymínila být sama a nemám s tím problém. Beztak ho slavím posledních pár roků virtuálně s íčkem ;-). Na Nový rok se většinou s částí rodiny sejdu večer na novoročním ohňostroji.

Nemám ráda vánoce,netěším se na ně.Když mi bylo 20let zemřela před vánoci o rok mladší sestra,měla jsem ještě dva mladší sourozence ale vánoce byly velmi smutné.Léta jsem to nikomu neřekla,rodině jsem připravila ty nejhezčí vánoce.Letos budu poprvé sama,manžel zemřel před 4 roky,na jaře maminka o kterou jsem se 12 let starala,měla vánoce ráda. Pozvání dětí jsem odmítla, od podzimu mám celkem přísnou dietu s velkým omezení a jen ten pohled na ty dobroty-raději sama-sním jen to co sama připravím,podívám na co já chci.Letos asi nebude ani stromeček,rodině jsem řekla že nechci návštěvy,poslední roky se jezdilo k nám,od maminky nešlo odjet.Pokud mi zdraví dovolí tak je navštívím i když bydlí asi 100 km každá jiným směrem.

Obdivuji Vaše články, a to všechny.

Byla jsem vděčná mé rodině, že první Stědrý večer po ztrátě manžela, přišli ke mně . Poté jsem často jezdila na otočku k bráškovi, dala kávu a zase jela nazpátek - jedna cesta 200 km a to soustředění za volantem mi moc pomáhalo.

Pocitově se přidávám k Evče. Mám sestru a na Štědrý večer jsme vždy spolu. Ale kdyby ona někoho měla (nechci říct, kdyby nebyla) a byli spolu, na své svědomí říkám, že by mi opravdu nebylo líto být sama. Jsem na to zvyklá a nerozlišuji, zda všední den mohu trávit sama, zatímco svátky ne. Přeji všem, kteří jsou zvyklí trávit vánoce v páru nebo s rodinou, aby si tu atmosféru užili a nebylo nic, co by jim tu radost pokazilo.

Já, přestože jsem každoročně zvána na štědrovečerní večeři k mladým, stále odmítám. Již jsem o tom zde na íčku několikrát psala, upřednostňuji pohodu svého malého bytečku ve společnosti pejska. Vše si připravím dopoledne, pak po obědě dlouhá procházka a po návratu příprava večeře, podbarvená zvukem nádherných vánočních koled a vůní a září svíček ve stříbrných domečcích. Po večeři podle počasí další procházka a hupky na pohádky... samotu nepociťuji, naopak, užívám si...

První rok po smrti manžela v r.2007 jsem odletěla trávit Vánoce na Gran Canarii. Objednala jsem si stejný hotel kam jsme jezdili s manželem každé září. Bohužel probrečela jsem tam celý týden, protože všude kde jme chodili spolu jsem najednou byla sama. V dalších letech jsem s přáteli byla v Thajsku a jednou na Bali. Také jsem byla v Třeboni v Bertině lázních kde byla skvělá atmosféra nebo v Poděbradech. Letos budeme s přítelem u mně na domečku. Ani nevím jak zvládnu štědrovečerní večeři. Už jsem si odvykla ji připravovat.