Ilustrační foto: pixabay.com

Zimní taneční zábava a "tučňáci"

20. 1. 2017

Můj příběh

Autor: Marie Ženatová

Hodnocení:

(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Ženatová 23.1.2017 12:15

Milá Evičko, já jsem tančila asi po prve se ženou, ale vytancovaly jsme se obě dobře jako i ostatní ženy, jinak máte pravdu, že bychom celé odpoledne při hudbě musely jen sedět...

Marie Ženatová 23.1.2017 10:53

Milá Haničko, když jsem byla mladá, také jsem chodila v kozačkách na "nižších jehlách nevím jak jsem to zvládala, chodila jsem v zimě jen v silonkách, ale nebyla ani nemocná ani jsem si nic nezlomila - asi mne chránilo mládí???

Marie Ženatová 21.1.2017 04:54

Milá Zuzanko, také jsem dostala na vánoce tzv. návleky na boty, ale tak jako vy je moc nevyužívám protože moc "klapou". A ledovatých chodníků máme mnoho

Eva Mužíková 20.1.2017 22:11

Uplně ten styl chůze vidím a určitě jsem jej nevědomky použila i já. To zmiňovaně tančení ženy se ženou, nebo jen tak volně, je v našem seniorském svazu běžné. Jinak bychom seděly celou dobu, mužů je u nás opravdu málo.

Hana Rypáčková 20.1.2017 10:11

Hezký zážitek pro odvážné. Dříve ženy se sebou tančily jen v Rusku po válce, ale i na parketu u nás se do toho odvážné dají... A to těžiště je opravdu důležité. Taky mě napadlo, jestli nemám sešlapané paty na botách..A bude to to těžiště. Jak jsme chodily kozačkách na jehlách ????

Zuzana Pivcová 20.1.2017 08:38

Mám s chůzí po zledovatělém povrchu špatné zkušenosti a pádu se obávám. Už jsem si koupila i tzv. nesmeky, návleky na boty, avšak ty se do města moc nehodí, protože jejich hroty na dlažbě klapou a také se ničí. Takže raději chodím drobnými neelegantními krůčky, skutečně asi jako tučňák. :-)))

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Prázdniny před šestapadesáti lety

Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po maturitě na SEŠ v Gottwaldově. Bylo nám dvacet, všechny jsme byly svobodné, ta pravá láska na nás teprve někde čekala.

Marie Měchurová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha