Foto: archiv autorky

Příběh jejich lásky....2

15. 5. 2017

Můj příběh

Autor: Jaroslava Jánošíková

Hodnocení:

(5 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Libor Farský 25.1.2018 16:39

Jak rozpoznat včas takovou falešnou kamarádku? Na to musí být psychologický návod "o neverbálních projevech". Mě ovšem zaujalo rádoby něžné oslovení "maceško", které bych raději nahradil křestním jménem.

Elena Valeriánová 21.5.2017 17:05

To nebyla kamarádka, to byla potvora! Taky se mi stalo něco podobného.

Jaroslava Jánošíková 16.5.2017 12:45

Kamarádství skončilo v momentě, kdy Dana přišla na její lež. Jak a proč to ta " kamarádka" udělala nevíme, ale asi jí to velké vrásky nedělalo.

Alena Tollarová 16.5.2017 07:47

Jeden ze zajímavých příběhů, které píše sám život. Zajímalo by mě, jestli se Dana, která nevěděla, že kamarádka jí takto zradila, se s ní pořád kamarádila a jak dlouho to kamarádství vydrželo. Stejně jako Zuzka nechápu, proč se nepřiznala, když viděla ty následky.

Eva Mužíková 15.5.2017 19:03

No, konec dobrý, všechno dobré. Já jsem se v těch jménech chvilkama ale ztrácela....

Naděžda Špásová 15.5.2017 13:21

Zaplaťpánbůh za techniku. Je to jako červená knihovna.

Zuzana Pivcová 15.5.2017 12:07

Takový důvod jsem neočekávala. Za sebe se dost divím té rádoby kamarádce, že se v ní nehnulo svědomí a neuvedla vše na pravou míru, když viděla, co následovalo. Jak s tím mohla celé roky žít? Někteří lidé asi zkrátka svědomí nemají.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha