Jak jsem získala báječnou kamarádku
Foto: autorka

Jak jsem získala báječnou kamarádku

30. 5. 2017

Bolel mě horní zub. Hodně. V ústech jsem cítila hořko. Hnis, říkala jsem si. Zubní lékař usoudil, že zub již nelze déle zachraňovat, a k mé velké úlevě se rozhodl ho vytrhnout. Když byl zub venku, zavolal pan doktor s údivem sestru, ať se jde podívat, že tohle ještě v životě neviděl. „Tohle“ bylo množství hnisu, který mi z dásně vytekl. Rána po zubu se zahojila, hnis mi ale zůstal v dutinách, které mě bolely.

Nezbylo, než navštívit ordinaci ORL a nechat si udělat punkci. Z dětství jsem si od maminky pamatovala, že je to záležitost velmi nepříjemná a bolestivá. Sympatická paní doktorka udělala, co bylo potřeba. Bylo mi úplně jedno, co se mnou provádí – byla jsem ráda, že mě zbaví bolesti, a proto jsem vše trpělivě snášela. Kromě toho nejsem ráda u lékařů za sraba.

Punkcí jsem absolvovala celkem sedm. Asi po čtvrté nebo páté mi paní doktorka řekla: „Já vás pozvu na kafe…“. Pozvání jsem s překvapením přijala. Za několik dní jsme se sešly v kavárně v centru města a nebylo to naše setkání poslední. Zjistily jsme, že si máme o čem povídat, že je nám spolu dobře. O několik let starší paní doktorka mi nabídla tykání. Začaly jsme se scházet na večeři po jejích odpoledních ordinačních hodinách v místě její ordinace a mého bydliště v čínské restauraci. Když jsme zjistily, že tam dělají nejlepší lasagne v Praze, neměly jsme důvod místo svých setkávání měnit. Jen jsme někdy zašly za kulturou nebo se navštívily doma.

Po nějaké době naší známosti mi paní doktorka Lída řekla, že si zpočátku myslela, že jsem jako Eulálie Čubíková. To se mnou ale nic neudělalo, protože knihu Zvonokosy, v níž, jak mi řekla, daná nesympatická osoba vystupuje, jsem nikdy nečetla. (Kdysi jsem ji vzala v knihovně náhodou do ruky a usoudila jsem, že to nebude nic pro mne.) Lída prý ze mne měla respekt, připadala jsem jí vážná a nepřístupná (říká se, že my introverti někdy působíme namyšleně - a přitom je to ostych.). Jako důvod svého pozvání uvedla, že jsem byla největší hrdina, jakého tam kdy měla.

Je to už téměř dvacet let. Lída je zgruntu hodná ženská, veselá, optimistická, společenská, ochotná vrhnout se do každého dobrodružství. Jsem moc ráda, že si mě vybrala za kamarádku. Dvě hodiny povídání s ní jsou pro mě balzám na duši, báječná forma duševní hygieny. Je skvělé, že ona to cítí stejně.

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lidmila Nejedlá
Ouvej ouvej...nepříjemný začátek, dobrý konec.
Věra Ježková
Zubaře mám báječného a zuby špatné už od 30 let. Chodím k němu celou tu dobu, jsme téměř stejně staří. Ví, že se ho nebojím. Chodím tam ráda, je tam vždy skvělá pohoda. Kdysi, když jsem k němu dorazila unavená z práce, jsem mu řekla, že jsem si k nim přišla odpočinout. Velice ho to pobavilo, to mu ještě nikdo neřekl. Já jsem byla ráda, že můžu chvíli pohodlně sedět a někdo se o mne bude starat.
Jana Kovářová
Zažila jsem s vytrženým zubem něco podobného, jen těch punkcí bylo 12, taxíkem jsem jezdila 4 dny nejprve na pohotovost, nakonec jsem skončila v nemocnici. Jen závěr byl jiný, ironický, od mé zubařky - tak to určitě nebylo od zubu.
Hana Rypáčková
To se stává, náhody a sympatie. Lidé mají ze zubařů respekt. Můj zubař je kamarád a vždy se vyptává , kde jsem /už jen já sama/ cestovala, co kde objevila a je to bezva chvíle. Muž si s ním chodil popovídat....
Jitka Hašková
To jste měla kliku na dobré doktory. Před lety mi zemřela kamarádka po vytržení zubu, moc jí to bolelo a její doktorka nad tím mávla rukou a jednala s ní jako se zhýčkanou.
Lenka Hudečková
Pěkné, takových přátelství je nutno si vážit...
Zuzana Pivcová
Někdy se lidé seznámí nebo dokonce spřátelí za nezvyklých okolností. Mám shodou okolností také báječnou zubní lékařku, původem z Arménie, s níž jsem před časem dělala pro i60 rozhovor. Je proti mně o hodně mladší, nejsme kamarádky, ale mám ji ráda. A ještě něco - kolikrát já jsem si dodatečně vyslechla, že si někdo zpočátku myslel, jak jsem namyšlená! :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.