Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Hana Rypáčková
8.5.2019 09:04
Souhlasím. Ale nesnáším, když to vyřčené někdo stále opakuje. Skáču do řeči nevybíravým způsobem:"To už jsi říkal(a)" a " Zkrať to Pupák", když příhodu znám a vypravěč začne ze široka. Tak nevím, zda umím naslouchat.
Marie Doušová
1.7.2017 11:29
Po přečtení tohoto článku se každý člověk zamyslí zda umí naslouchat . Zjistí ,že někdy je to velice těžké neradit a být potichu a jen naslouchat.Budem se to muset stále učit.
HANA NOVÁKOVÁ
14.6.2017 23:34
Taky se snažím naslouchat druhým, a myslím si,že to funguje dobře.Zatím až na malinké výjimky se vše ukázalo,že je to ta pravá cesta.A měl by naslouchat druhému opravdu každý.
Zuzana Pivcová
12.6.2017 09:53
Souhlasím. Je umění vyslechnout druhého, případně k jeho projevu zaujmout nějaký postoj, a je rovněž umění nezahltit posluchače svým nekonečným projevem, kdy navíc mluvčí očekává od posluchače naprostý souhlas, politování, pochvalu, stejné stanovisko. Nikdo přece nezačne vyprávět s tím, že už dopředu očekává, že ho ten druhý za to pěkně nesouhlasně utře. A na druhé straně, mnohý posluchač, aby mluvčího neranil nebo si to u něj nerozlil, všechno souhlasně odkývá, i když cítí, že to není dobré. Takhle si naslouchání nepředstavuji a sama druhému člověku o svých problémech až na výjimky nevyprávím. Každý má jinou povahu.
Mirek Hahn
11.6.2017 21:18
Schopnost vyslechnout vyprávění či svěřování je vzácná, je to věc často nelehká. Přimlouval bych se více za kultivaci schopnosti vyprávění. Po dvacetiminutovém monologu, ve kterém se hlavní téma sedmkrát zopakuje jinými slovy, se není co divit, že trpělivost a empatie posluchače bere nohy na ramena. Buďme společensky přijatelní jako vypravěči i jako posluchači.
Věra Ježková
10.6.2017 09:59
Hezké téma, potřebné. Dovoluji si vás upozornit na příspěvek na téma empatie v Národní kronice SenSen, na který jsem reagovala: http://www.sensen.cz/narodni-kronika/listovat-kronikou/narodni-kronika/empatie-mi-neni-moc-sympaticka/
Svatava Páleníková
9.6.2017 14:10
Vyslechnout názor toho druhého je důležitá součást vztahu. Dost často se to v manželstvích nedaří. S mým mužem to také nebylo jednoduché, mnohdy se mu nechtělo sdílet moje starosti, protože je za starosti nepovažoval. Nebyl to moc povídavý typ, ale manželství jsme měli až do jeho smtri krásné.