Fotoreportáž: 1997 ... A ptáci přestali zpívat
Foto: autorka

Fotoreportáž: 1997 ... A ptáci přestali zpívat

7. 7. 2017

Na den 5. července 2017 připadlo smutné dvacáté výročí katastrofálních povodní na Moravě. Jejich tragickým symbolem se stala obec Troubky. Ale živel řádil i na severu Moravy a v sousedním Polsku, řádil také v samotném  srdci Moravy, v Olomouci. 

I naše malá pohraniční obec, Mikulovice u Jeseníku, byla zasažena. 5. července začalo mžít, bylo takové divné ticho a utkvělo mi v paměti, že dokonce přestali zpívat ptáci. Byla to předzvěst něčeho hrozného, ničivého.

Mžení se změnilo v liják, z nebe padaly provazy deště. Lidské osudy se naplňovaly. Pokojná a líná řeka Bělá nestačila pojmout proudy vody ze svých malých přítoků. Tyto se rychle měnily v dravé horské řeky. A nesly s sebou neuvěřitelnou zkázu. Lilo, lilo, lilo.

Jen v naší obci voda strhla minimálně devět domů, brala zahradní chatky, ploty, auta. V řece plavaly celé stromy, mrtvý dobytek, lednička ... ještě svítíci škodovka. Nešel elektrický proud, plyn.

Temné, uplakané noci připomínaly válečné období.

Po celou dobu povodní byly Mikulovice a prakticky celé Jesenicko totálně odříznuty od zbytku republiky.

Vše, co vodě stálo v cestě, strhla s sebou. Mosty, lávky, silnice. Burácející kalná voda zatopila nespočet sklepů, domů, zahrad, ničila a ničila, nebylo pomoci.

U našeho splavu, kde jsme tehdy měli zahradu, spali ve stanu dva kluci. Naštěstí jsme tam přijeli včas. Po prohýřené noci vůbec neslyšeli, že voda hučí a burácí. Nemohli jsme je probudit a voda se už vylévala z břehů. Za pár hodin, už tam nestála ani naše chata, ovocné stromy - zahrada a dodnes je tam jen obrovská zarostlá díra.

Voda si vyžádala i daň nejkrutější. Ve vedlejší obci utonula žena.

 

Pojďte se podívat na fotografie, které vznikly před dvacetí lety.

 

 

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Je to velmi smutná vzpomínka, při které dostávám "husí kůži" po těle, protože se něco podobného může kdykoliv bez varování objevit znovu. Povodeň moje město nezasáhla, jen sousední horské městečko Dubí malá bystřina, která tam protékala, vyhnala plno lidí z domů a strhla most.
Dana Kolářová
Doufejme, že se za těch 20 let učinila proti povodni taková opatření, aby se tragedie nemohla nikdy opakovat!
Elena Valeriánová
Nemám celé povodně zdokumentované, v té době jsem ještě moc nefotila a taky byly jiné starosti. Pamatuji si velice dobře, když vrtulníkem evakuovali lidi z domu, na třetí fotce vlevo nahoře, lilo jako z konve a oni viseli na laně i s úplně malým miminkem. Předtím nechtěli jít z domu, ale za pár hodin bylo kolem nich jen obrovské kalné jezero a dům se začal bortit. Pamatuji se i na dobu těsně po povodních. Neměli jsme spojeni s nadřízeným velitelstvím, pracovala jsem u vojáků, nesla výpočetní technika, nic. Odhadem jsem zpracovala mzdy, náčelník mi to podepsal. Vybrala jsem peníze a v den výplaty jsem je rozvážela těm, co si nemohli přijít. Uklízeli povodňovou spoušť. Tolik objetí snad žádná mzdová nikdy nedostala, jako já tehdy. A viděla jsem tolik hrůzy, neštěstí, ale i odhodlání. Děkuji všem, kteří se zastaví a vzpomenou.
Hana Rypáčková
Voda je hrozný živel. Tady byly velké povodně až později. Dost se vykonalo na obranu proti vodě, ale...Nejhorší u nás byla prasklá hráz...Metly...Je to třeba připomínat.
Alena Vávrová
Elenko, dík za vzpomínku, byť děsivou, i za strhující fotodokumentaci. Ať řeka Bělá dál poklidně plyne a již nikdy se nezmění v ničivý a krutý živel.
Marie Seitlová
Elen také si na tu hrůzu pamatuji, byla jsem v Loučné a tam to bylo také strašné. V Desné plavaly střechy, sporáky, sedačky. Odneslo to i koleje a pár let tu nejezdil vlak. I silnice v určitých částech nebyla. Já zde zůstala uvězněna. Naštěstí jsem měla dovolenou. Ale i Bohumín byl zatopen. Po příjezdu jsme uklízeli nánosy bahna v práci. Voda je hrozný živel, před ní se neuteče.
Alena Tollarová
Tvoje reportáž, Eleno, svědčí o tom, jak je ten náš "svět" malý. Tuto povodeň v Mikulovicích jsem zažila vlastně v přímém přenosu, i když zprostředkovaně a v Mikulovicích jsem ve skutečnosti nikdy nebyla. Mám husinu ...
Dagmar Bartušková
Eleno, Tvá fotoreportáž mi připomněla povodně jak na jihu Čech, tak i tady v Praze. Co všechno ta voda poničila a brala. Také mám někde pár fotek, ale bůhví kde.
Ilona Erika Kolář
Povodně u nás na severu byly v srpnu v roce 2002, o povodních v r. 1997 na Moravě jsem slyšela a viděla v televizi. Voda je živel a dokáže napáchat velké škody.
ivana kosťunová
Zapomněla jsem pochválit fotky, které vyvolaly i tyto mé vzpomínky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.