ilustrační foto: pixabay.com

Ráno na Pasohlávkách

24. 8. 2017

Můj příběh

Autor: Blanka Macháčková

Hodnocení:

(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Rypáčková 21.8.2019 20:21

Hezké...

Alena Vávrová 4.9.2017 18:56

Já jen jela kolem, ale znám to z podobných vyprávění jako je to vaše. A určitě se tam chci podívat, i na druhý břeh a vylézt na tu věhlasnou Pálavu. Bohužel jsem taky sova, ale občas stihám fotit i východ slunce ;-) .

Věra Ježková 27.8.2017 22:31

Hezky napsané. Ráno si ovšem dokážu vychutnat jen výjimečně, jsouc sova.

Eva Mužíková 25.8.2017 22:55

Byla jsem tam s Vámi.....

Věra Lišková 25.8.2017 21:48

Jsem spíš sova, i když rána popisujete moc krásně. Stanování by se mi po letech zase líbilo.

Marie Ženatová 25.8.2017 06:38

Díky za milý článek, také mám moc ráda krásná rána - jsem také skřivan...

Zdenka Jírová 25.8.2017 00:32

Na pobyty na břehu Dyje mám ty nejkrásnější vzpomínky. Je tam opravdu krásně.

Elena Valeriánová 24.8.2017 21:46

Blanko, ani nevíte, jak vám rozumím. Rána jsou i pro mě tou nejkrásnější denní dobou. Ráda se dívám jak vstává den, vnímám to ticho, probouzení se ptáků, motýlů... Napsala jsem před časem článek " Nejkrásnější jsou ta obyčejná rána" a vidím, že to máme nastaveno stejně. Až na to focení, bez fotoaparátu by to nebylo pro mě to právě nejkrásnější ráno. :-)

Hana Rypáčková 24.8.2017 16:33

Dyje nikdy nespěchá a proto i ráno u ní musí být klidné a tiché... Pomalu prázdnin končí a klid a ticho bude jen pro nás rentiéry .

Zuzana Pivcová 24.8.2017 14:23

Krásné ráno, určitě příjemnější než v sídlištním paneláku. Ale i já si teď konečně trochu užívám venkova. Ještě pár dní.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha