Není co závidět
ilustrační foto: pixabay.com

Není co závidět

25. 9. 2017

Budu tě čekat
v žlutavé barvě stromů
a zamávám ti,
až budeš přicházet,
až potají zas
zamíříš ke mně domů,
zahřát se chvílí,
možná už naposled.

A i když mluvíš,
už nemáš mi co říci
a v objetí nám
není co závidět,
láska jak tělo
nám hoří na hranici,
ze zbylé slzy
vyrůstá pozdní květ.

Moje poezie
Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Olga Štolbová
Pozdní květy bývají prostě úžasné... *****
Elena Valeriánová
Podzimní - životně i ročním obdobím. Ale krásná, jako vždy.
Lidmila Nejedlá
Zuzko, moc se mi ta báseň líbí.
Věra Ježková
Alles, was uns an anderen missfällt, kann nur zu einer besseren Selbstkenntnis führen. Carl Gustav Jung
Eva Mužíková
***** moc hezké
Jana Drobňáková
Nostalgické... Raz to príde, ale nech čo najneskôr.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.