FOTO: autorka

Olympijské naděje/OLYMPIC HOPES CANOE SPRINT 2017

21. 9. 2017

Můj příběh

Autor: Alena Tollarová

Hodnocení:

(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Tollarová 13.10.2018 20:38

No prosím, Jiří Minařík právě získal bronzovou medaili ve sprintu na Olympijských hrách mládeže v Buenos Aires.

Olga Štolbová 22.9.2017 22:59

Alí, senzační reportáž a fotky úúúžasné. Máš to za 1*...**********

Eva Balúchová 21.9.2017 22:33

Nejsem holka od vody,tak o kajakářství moc nevím.O to víc mě těší,že ty,takový nadšenec,jsi nám akci přiblížila.Jména si určitě nebudu pamatovat,ale ty jo,tak nám pak řekneš.

Alena Vávrová 21.9.2017 22:24

Ali, jako bývalá amatérská kajakářka na Mácháči Ti děkuji za krásnou reportáž a hlavně nááramný fotky! V Račicích jsem několikrát také byla jako divačka.

Marie Seitlová 21.9.2017 20:11

Ali dík za pěknou reportáž, fotky ji krásně doplnily.

Elena Valeriánová 21.9.2017 18:33

Tak tomu říkám fotoreportáž ze zajímavého dění. Ne všichni máme možnost se něčeho podobného zúčastnit. Kéž bych si ta jména zapamatovala a kéž by ta jména zářila na olimpiádě. A fotky, ty hostesky by se mi líbily i v nějakém časopise. Jako reportáž jsou všechny fajn, ale vtip má i ta, kdy na stupních vítězů stojí bosí vítězové a dva jsou v ponožkách. Super, pět hvězdiček je málo.

Naděžda Špásová 21.9.2017 16:01

Álo, taky jsme koukali a fandili. Hezké fotky.

Eva Mužíková 21.9.2017 15:34

Alenko, krátké a výstižné. Ten lijavec nad hosteskami jsi zachytila excelentně:))))

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Moje dovolená před šedesáti lety: Horčáky

Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.

Vlastimila Kosorínová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová