ilustrační foto: pixabay.com

Ranní anekdota pro zdraví

22. 9. 2017

Můj příběh

Autor: Lubomír Müller

Hodnocení:

(4.7 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Eva Mužíková 23.9.2017 16:36

Jak jen bych to mělaudělat, aby se ten můj Bertík naučil vyprávět alespoň jednu vtipnou anekdotu. Vyprávějíc ji sama sobě, to se opravdu nezasměji.

Lenka Hudečková 23.9.2017 12:15

My se nejvíce zasmějeme, když se sejdeme s přáteli, to není o smích nouze....a jinak můj Jiřík taky umí povyprávět vtipy, horší je, že se ráno moc často nevídáme, spíš až odpoledne :-)

Lidmila Nejedlá 23.9.2017 10:46

Opravdu jsem se zasmála, když jsem si uvědomila, že jsem ve věku, kdy už jen vyplazuji jazyk. Proto mám u svého lékaře tak tenkou složku diagnóz a to je k potěšení.

Věra Ježková 22.9.2017 15:02

Pokud někdo, jako například já, dokáže ráno myslet pouze na to, aby vykonal správně základní úkony, bude mu připadat poslouchání anekdoty jako vysoce intelektuální a nezvládnutelný úkol. Pro ty ostatní je zajisté příjemné zpestření vstupu do nového dne. Nemýlím-li se, je to pan doktor Nešpor, který lidi učí smát se jen tak, začít i smíchem vynuceným. Výsledek by měl být stejný jako u smíchu spontánního. A na to si stačí člověk sám. (Nezkoušela jsem to.)

Naděžda Špásová 22.9.2017 14:12

No jo, když ona je k tomu důležitá jedna dost podstatná věc. Paměť! Ale vtip je jak ze života.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Prázdniny před šestapadesáti lety

Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po maturitě na SEŠ v Gottwaldově. Bylo nám dvacet, všechny jsme byly svobodné, ta pravá láska na nás teprve někde čekala.

Marie Měchurová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha