ilustrační foto: pixabay.com

Růženec versus mobil

22. 10. 2017

Můj příběh

Autor: Miloš Nekvasil

Hodnocení:

(5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zdenka Jírová 17.10.2019 22:53

Pokrok , ať je jakýkoliv, nezastavíš.

Libor Farský 25.10.2017 12:17

No jo. Tolik se mi líbí retro záběry, kde půvabně oblečená dáma promenuje se slunečníkem v ruce. Dnes má na sobě džíny a v ruce mobil.

Zuzana Pivcová 23.10.2017 17:25

Někdy je to těžké odhadnout. Diktátor Hodža také koncem 60. let prohlásil Albánii za ateistickou a dnes je tam vše- islám, církev katolická, evangelická i ateismus. Prostě vše bylo skryto pod pokličkou.

Jana Šenbergerová 23.10.2017 16:10

I mobilům bude jednou odzvoněno...

Lidmila Nejedlá 23.10.2017 14:36

Moderní doba válcuje a převálcuje modlení, které nahrazuje meditování. A mobily???

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha