Čokoládové překvapení
FOTO: autorka

Čokoládové překvapení

9. 12. 2017

Blíží se Vánoce. Je mi osm a už vím, že žádný Ježíšek dárky nenosí. Že to kupují maminka s tatínkem, ale jen ti, kteří mají peníze. My jich máme málo, proto i dárků pod stromečkem bude málo.

Ve třídě už stojí nazdobený stromeček. Je ověšený bonbony v barevných papírcích. Ale je v nich jen sádrový odlitek z formičky, jeden jsem tajně odbalila. Ptala jsem se maminky, jestli budeme mít na stromečku taky čokoládovou kolekci, jakou měli loni u tety a směla jsem si jeden bonbon utrhnout. Jé, ten byl dobrý! Prý ne, kolekce je moc drahá. Tak tam zase budou viset oříšky zabalené ve staniolu.

Na pionýrskou vánoční besídku mám přinést dvě koruny, ty mi ale maminka nemůže dát. A já bych tak chtěla na tu besídku jít. Maminka řekla, že si můžu vydělat sběrem starého papíru. Dvě koruny, to je deset kilo sběru. Už druhý den chodím od bytu k bytu a škemrám o staré noviny. Někde mi to dají pěkně svázané, někde mi dají jen hromadu a svazuju si to ve sklepě sama. Sousedka u nás na patře mi to dala aspoň v papírové krabici, jůůů, zas mi přibyde nejméně kilo. Obal od vánoční čokoládové kolekce je nějaký vysoký. Po rozebrání krabice v údivu hledím na plato narovnaných barevných čokoládek. Ona je dvoupatrová a sousedka si toho spodního dílu nevšimla! Utíkám radostně s nálezem domů a překotně líčím, jak jsem k čokoládovému pokladu přišla.

Maminka ale mou radost nesdílí, zvoní u sousedky a nález vrací. Překvapená sousedka vezme krabici, nevěřícně ji obhlíží, chvíli váhá a pak mi ji podá, že si ji můžu nechat, když jsem si ji mezi papíry našla. Hurá, poprvé budeme mít na stromečku pravou čokoládovou kolekci!

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Kolářová
Pěkné čokoládové překvapení.
Jana Šenbergerová
Vždycky jsme na stromečku pár čokoládových figurek měli, ale ty tam musely zůstat. Byli jsme tři a vždycky jsme dostali kousek čokolády k rybímu tuku. Docela se divím, že se mi čokoláda nezošklivila, zatímco k rybímu tuku mám averzi dodnes. :-) Svým dětem jsme figurky na stromeček dávali. Jedny Vánoce nám nešlo na rozum, jak je možné, že ze stromečku nemizí. Jednou večer jsme si chtěli s manželem jednu figurku utrhnout pro sebe, a ehhle, on tam byl jen pěkně upravený staniol bez čokolády. Nenašli jsme už ani jednu. Pěkně nás ty naše holky převezly. :-)
Alena Vávrová
Helenko, Tvoje vánoční vzpomínka mě dojala. Proč asi?? ♥
Marie Ženatová
Díky za hezkou vzpomínku. My jsme měli nabalené ve staniolu jen kostky cukru a na stromku ještě visela červená jablíčka. Maminka dělala také domácí čokoládu, ale ta byla většinou na talíři pod stromečkem... Dnes jsem byla na návštěvě u rodiny syna a tam mne vnučka učila, jak se dají z barevných obalů čaje vykouzlit nádherné papírové hvězdičky na stromeček. Také mi ukázala deset roztomilých uháčkovaných zimních čepic s bambulemi pro své sestřenice a bratrance - škoda, že jsem to nevyfotila...
Libor Farský
Tak to má být! Hodná sousedka pro hodnou Helenku.
Blanka Macháčková
Hezký příběh s moc hezkou pointou. Dnes už rodiče zase dětem balí oříšky. Čokoláda se nenosí.
Zuzana Pivcová
Tvůj článek mě, Helenko, přivedl k zamyšlení, jak to vlastně bylo u nás. Tak s jistotou vím, že jsem nedávala peníze na besídku, protože jsem nebyla v Pionýru. Ale nevzpomínám si, kdy jsme měli poprvé kolekci. Ano, měli jsme ve zlatě zabalené ořechy a pak myslím nějaké fondány nebo želé, to bylo levnější než čokoládová kolekce. Ale i tak jsme mívali krásný stromeček, protože jej zdobily nádherné skleněné a korálkové ozdoby, na horních větvičkách se pohupovali ptáčci, na vršku byla špice a celý dojem dokreslily zlaté a stříbrné staniolové řetězy. Na to si maminka potrpěla.
Hana Rypáčková
Hezké.Balili jsme do staniolu i krabifky od sirek, z obalu byla taková taštička. Ale čokolàdu do formiček maminka vařila, byla taková změklá a tu jsme nebalili..
Dana Puchalská
Moc krásný příběh. My jsme doma balili do papírků nejen ořechy, ale i kostky cukru. A ta první kolekce byla pro mně něco fakt neuvěřitelného. Ale ty plněný sladký bonbony mi nechutnaly. Měla jsem ráda a mám doteď duté figurky. A ještě sněhové pečivo posypané hrubým cukrem. To byla taky dobrota a to nemluvím o polomáčených želé arabeskách(doufám že jsem ten druh pojmenovala správně). Ale když nastala doba, že máma i táta nosili kolekce z práce, tak to už jsem se na ně moc netěšila.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.