Čokoládové překvapení

Pěkné čokoládové překvapení.

Vždycky jsme na stromečku pár čokoládových figurek měli, ale ty tam musely zůstat. Byli jsme tři a vždycky jsme dostali kousek čokolády k rybímu tuku. Docela se divím, že se mi čokoláda nezošklivila, zatímco k rybímu tuku mám averzi dodnes. :-) Svým dětem jsme figurky na stromeček dávali. Jedny Vánoce nám nešlo na rozum, jak je možné, že ze stromečku nemizí. Jednou večer jsme si chtěli s manželem jednu figurku utrhnout pro sebe, a ehhle, on tam byl jen pěkně upravený staniol bez čokolády. Nenašli jsme už ani jednu. Pěkně nás ty naše holky převezly. :-)

Helenko, Tvoje vánoční vzpomínka mě dojala. Proč asi?? ♥

Díky za hezkou vzpomínku. My jsme měli nabalené ve staniolu jen kostky cukru a na stromku ještě visela červená jablíčka. Maminka dělala také domácí čokoládu, ale ta byla většinou na talíři pod stromečkem... Dnes jsem byla na návštěvě u rodiny syna a tam mne vnučka učila, jak se dají z barevných obalů čaje vykouzlit nádherné papírové hvězdičky na stromeček. Také mi ukázala deset roztomilých uháčkovaných zimních čepic s bambulemi pro své sestřenice a bratrance - škoda, že jsem to nevyfotila...

Tak to má být! Hodná sousedka pro hodnou Helenku.

Hezký příběh s moc hezkou pointou. Dnes už rodiče zase dětem balí oříšky. Čokoláda se nenosí.

Tvůj článek mě, Helenko, přivedl k zamyšlení, jak to vlastně bylo u nás. Tak s jistotou vím, že jsem nedávala peníze na besídku, protože jsem nebyla v Pionýru. Ale nevzpomínám si, kdy jsme měli poprvé kolekci. Ano, měli jsme ve zlatě zabalené ořechy a pak myslím nějaké fondány nebo želé, to bylo levnější než čokoládová kolekce. Ale i tak jsme mívali krásný stromeček, protože jej zdobily nádherné skleněné a korálkové ozdoby, na horních větvičkách se pohupovali ptáčci, na vršku byla špice a celý dojem dokreslily zlaté a stříbrné staniolové řetězy. Na to si maminka potrpěla.

Hezké.Balili jsme do staniolu i krabifky od sirek, z obalu byla taková taštička. Ale čokolàdu do formiček maminka vařila, byla taková změklá a tu jsme nebalili..

Moc krásný příběh. My jsme doma balili do papírků nejen ořechy, ale i kostky cukru. A ta první kolekce byla pro mně něco fakt neuvěřitelného. Ale ty plněný sladký bonbony mi nechutnaly. Měla jsem ráda a mám doteď duté figurky. A ještě sněhové pečivo posypané hrubým cukrem. To byla taky dobrota a to nemluvím o polomáčených želé arabeskách(doufám že jsem ten druh pojmenovala správně). Ale když nastala doba, že máma i táta nosili kolekce z práce, tak to už jsem se na ně moc netěšila.