Foto: autorka

Při jídle se nečte. Nebo ano?

23. 1. 2018

Můj příběh

Autor: Věra Ježková

Hodnocení:

(5.1 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Seitlová 23.1.2018 14:32

Já při jídle nečtu, ale jím u televize. Nějak mi nechutná sedět sama u stolu, tak mám alespoň společnost. Když tu mám vnuky nebo nějakou návštěvu, tak je to vždy u stolu.

Jana Šenbergerová 23.1.2018 13:14

Už při jídle nečtu, ale když jsem byla sama, bývala četba často mým společníkem u stolu. Zvykla jsem si nic mezi jídly nepojídat, takže se věnuji jen jedné činnosti. Líbí se mi, že jste to napsala, i to, jak jste to napsala. :-)

Blanka Macháčková 23.1.2018 12:58

Já při jídle nečtu. Neumím to. Buď bych nejedla, nebo nečetla. Obdivuji ty, kteří to zvládnou.

Dana Tomanová 23.1.2018 12:15

Také čtu při jídle...a v práci jím i u počítače.

Hana Rypáčková 23.1.2018 11:42

Když už muž se żenou nesnídá....Většinou tedy snídám u PC, ne u knihy.Někdy se ovšem koukám oknem na kopečky...Když je hezky.

Jana Baloušková 23.1.2018 11:39

V mládí jsem často jedla při čtení nebo učení. Tehdy jsem měla ideální váhu. Kdybych to zkusila dnes, tak neprojdu dveřmi. Ani u PC nic nejím a nepiji, při mé nešikovnosti by to odnesla klávesnice, i tak jí mám zapatlanou a nevím od čeho.

Marie Ženatová 23.1.2018 09:49

Když jsem sama doma tak jím nejvíc u televize...

Zuzana Pivcová 23.1.2018 09:37

Pokud bych stolovala s někým, tak si rozhodně číst nebudu. Ale kvůli úspoře času, když přijdu domů, tak mnohdy sednu k PC a zároveň u toho jím. Vím, že to není dobré. Jednou jsem se tu před nějakým rokem zmiňovala, že jsem při čekání na odlet seděla na letišti v kavárně a tam jsem zažila odborníka na etiketu pana Ladislava Špačka s partnerkou. Seděli proti sobě a každý držel před sebou rozevřenou plachtu novin. Tak spolu komunikovali. Musela jsem se smát. Svět chce být klamán.

Jitka Hašková 23.1.2018 09:37

U PC jako bývalý profesionál jenom piji.

Helenka Vambleki 23.1.2018 09:28

Já už jsem z té moderní doby, já jím u PC. Pak vyklepu klávesnici a jede se dál.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha