Foto: autorka

Česká pošta aneb Adrenalinové zážitky

25. 1. 2018

Můj příběh

Autor: Jaroslava Jánošíková

Hodnocení:

(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Libor Farský 25.1.2018 15:09

Mně se stalo něco podobného v České spořitelně. Ačkoliv shodou okolností byla okénka volná, musel jsem jít zpátky k automatu pro číslo a pak čekat, kam mě na jiném ukazateli to číslo přidělí. Ale když jsem chtěl vrátit peníze, které člověk přede mnou zapomněl v bankomatu za rohem, úřednice si nevěděly rady. I když v záznamu muselo být jméno klienta, který vybíral těsně přede mnou. Musel jsem čekat, až jim to někdo telefonicky poradil z ústředí v Praze. Místo poděkování se mi dostalo jen nevrlých pohledů.

Věra Ježková 25.1.2018 13:31

Líbí. Text je vtipný a čtivý.

Alena Tollarová 25.1.2018 13:10

Hlavně jestli taky došel na místo určení! Já jsem na ČP nedala dopustit, ale jen do vánoc 2017. Došel mi totiž dopis v takové té bublinkové obálce, který byl OTEVřENÝ. Ne že by se rozlepil nebo tak něco, prostě někdo se do něho násilně podíval a ani se nenamáhal ty stopy zahladit. Byl v něm vánoční dáreček a naštěstí se neztratil. O ozdobičky na stromeček asi ten někdo nestál ... Bohužel to byl dopis poslaný obyčejně, takže si můtu tak akorát zanadávat.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Prázdniny před šestapadesáti lety

Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po maturitě na SEŠ v Gottwaldově. Bylo nám dvacet, všechny jsme byly svobodné, ta pravá láska na nás teprve někde čekala.

Marie Měchurová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha