Ilustrační foto: pixabay.com

Leden na zahrádce

11. 2. 2018

Můj příběh

Autor: Blanka Macháčková

Hodnocení:

(5 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Eva Mužíková 14.2.2018 21:33

Blani, mám moc ráda příběhy které pobaví. Tento je jedním z nich.

Hana Polednová 12.2.2018 23:24

Ano, krtek je návštěvníkem i u mne na chalupě . Když přijedu po zimě, mám zryto.

Anna Čípová 12.2.2018 20:09

Vtipně napsáno. Vaše řádky vyvolaly smích, za což děkuji.

Jaroslava Handlová 12.2.2018 10:03

Ještě musím pochválit redakci za super ilustrační foto.

Jaroslava Handlová 12.2.2018 10:02

Vtipně napsáno, to se mi líbí. Co se týče skončení letošní zimy, utěšuji se tím, že všechna přísloví mají i své výjimky.

Zdenka Jírová 12.2.2018 01:46

Mě jednou krtek kousl do ruky. Byla jsem ještě malá holka a všimla jsem si, že na zahradě u babičky na trávě se kupí hromádka hlíny a najdnou se vynořil celý krtek. Znala jsem ho z obrázku a tak jsem po něm sáhla. Chytla jsem ho do ruky, ale moc se mu to nelíbilo, kousl mne, já se lekla a pustila ho. Byla to krátká známost.

Zuzana Pivcová 11.2.2018 19:36

Krtka znám akorát z kreslených pohádek o krtečkovi, myslím, že v praxi to s jeho dílem zas tak úplně veselé není. Ale vidím, že jste to zvládli s humorem. Moc se mi to vyprávění líbí.

Libor Farský 11.2.2018 18:32

Líbííííííííí !!!

Hana Rypáčková 11.2.2018 18:14

Taky už krtka respektuji. Vždy v hromádce najdu kamen, který prostě musel vystrčit ven. Vždyť by o něj v té tmě chodby zakopával...

Marie Ženatová 11.2.2018 16:41

Díky za zajímavý článek. Také mám krtka na zahrádce a činí se skutečně dost často a pilně...

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Moje dovolená před šedesáti lety: Horčáky

Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.

Vlastimila Kosorínová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová