Jako mnozí další, i my jsme podlehli mánii výroby domácích sýrů. Manželka ovšem nesnáší jedlou sodu v nejrůznějších domácích taveňácích, a tak si na Internetu vyhrabala výrobu taveného sýra bez výše zmíněné ingredience.
Výroba se dle návodu zdála prostá, (nastrouhat Goudu, roztavit ve vodní lázni, přidat sladkou smetanu a povařit), a tak se do toho pustila natěšená na domácí tavený sýr.
Vše se krásně rozpustilo, a tak jsme to dali do ledničky ztuhnout s tím, že ráno druhého dne budeme mazat již na chleba. No, ráno jsme ovšem nic nemazali, protože smetana zůstala tekutá a z rozpuštěné Goudy se udělaly nemazatelné hrudky. Holt ta soda tam podle mého prostě chyběla, aby provedla jakousi chemickou reakci, ovšem u mé ženy viz výše.
Nevzdala se ovšem ani v nejmenším, (ona také ta smetana a Gouda nejsou zadarmo), a protože chystala k obědu plněné papriky, tak začala s velmi zajímavým experimentem.
Mleté maso do paprik připravila běžným způsobem, ovšem k této nadívací směsi přidala hrudky Goudy a plněné papriky v pekáčku zalila zbylou smetanou. Zapečené v troubě naprosto vynikající, chuť po smetaně jemná, sýr v mase bylo jen tušit, jak se pěkně roztavil, no prostě pohádka.
Celkem úmyslně neuvádím přesné množství jednotlivých ingrediencí, vím, že píši pro znalce, a tím pádem je jasné, že si to každý přizpůsobí své chuti i možnostem.
Jo, s těmi domácími sýry jsme nepřestali, máme pravidelný přísun mléka přímo z dojení a při použití syřidla se nám začalo dařit. Já tedy zrovna sýrový moc nejsem, (takhle pečená žebírka, to je věc !), ale baví mne odjakživa práce s teploměry, a tak dělám ten základ a manželka různě zatěžuje, ochucuje a tak podobně.
O tom však snad někdy příště, je to na dlouhý článek, protože je to i dlouhá a hodně pečlivá práce.
