FOTO: archiv autorky

Děvčátko ze smeťáku

5. 3. 2018

Můj příběh

Autor: Lidmila Nejedlá

Hodnocení:

(5 b. / 28 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Tollarová 16.3.2018 09:28

Při čtení mi vytanula vzpomínka, jak jsme hledávaly co nejhezčí střípky na skákání panáka. A taky to, jak jsem si do kapsičky u sukýnky jako poklad schovala kousek černého tvárného asfaltu! Nemohla jsem pochopit, že maminka moje nadšení nesdílela.

Dagmar Bartušková 13.3.2018 06:09

Lydie, krásně jsi to napsala.

Marcela Broumová 12.3.2018 14:12

Podepisuji všechny předchozí ohlasy. Lidmilko, díky, že´s nás vzala za ruku do dětství. Bylo nádherné i tím, že jsme se tolik nebály jít s někým cizím.

Dana Kolářová 9.3.2018 00:09

Super!

Zdenka Jírová 7.3.2018 01:01

Moc pěkné, ale jsem napnutá, proč paní pěstovala ty dvě růže? Musíte nám to dopovědět.

Jitka Caklová 6.3.2018 20:34

Lidu, moc krásný příběh. Je zvláštní a také to někdo tak máte?, že vám utkví v paměti z dětství věci, které jste doma postrádali, nebo toužili mít? Lidu dík za námět na příběh :-)

Alena Várošová 6.3.2018 17:07

Omlouvám se za 4****,blbě jsem klikla.Je to za víc jak 5*************

Alena Várošová 6.3.2018 17:06

Moc hezký příběh z dětství Lidmlo na který se nezapomíná a vyvolává při vzpomínkách zvláštní pocity.

Marie Doušová 6.3.2018 13:29

Moc krásně napsané vzpomínání na dětství.

Jana Šenbergerová 6.3.2018 12:54

Připojuji se ke všem přede mnou - chválím a těším se na pokračování. ♥

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Prázdniny před šestapadesáti lety

Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po maturitě na SEŠ v Gottwaldově. Bylo nám dvacet, všechny jsme byly svobodné, ta pravá láska na nás teprve někde čekala.

Marie Měchurová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha