Jak se zrodilo přátelství

Jak se zrodilo přátelství

13. 9. 2012

Malý amorek měl zase jednou naspěch. Zapovídal se jako vždycky. Ostatní amorci již byli připraveni v úhledné letce k odletu na zem, aby vyhledávali dvojice lidí, kteří by si zasloužili být trefeni šípem amorovým. Všichni již byli velmi natěšeni, přáli lásce a těšili se na nově zamilované.

Malý opozdilý amorek nazvedl truhličku, kde byla v mlžně stříbřitém klubíčku namotaná láska. Každý si vždy ustřihl jen dva kousky nitky lásky, omotal s ní své dva šípy a byl připraven. Amorek ale dnes spěchal, a tak si všiml malinkého kousíčku nitky, která se bojácně krčila vedle velkého klubíčka. Zřejmě nějaký nešikovný amorek si ustřihl příliš malý kousek a využil toho, že ho nikdo nevidí a svou chybu napravil.
V časové tísni popadl amorek ten malý kousek a jen v rychlosti se mu tím podařilo omotat špičku jednoho z šípů. Pak udělal malý uzlíček.

Druhý šíp neměl. Navíc nebyl čas, brána se otevřela a amorci vyletěli rozdávat lásku.

Náš malý amorek si byl vědom, že jeho nitka lásky je velmi malá a slabá. Těžko dokáže udělat takový zázrak, jako je rodící se láska mezi dvěma lidmi. Láska milenecká, láska partnerská, přetrvávající celý lidský život. Ale věděl, že zamířit musí. A trefit také. To by mu nahoře nikdy neodpustili.

Zavřel raději očka a vystřelil. Jeho šíp trefil chlapce, od něj se odrazil k druhému, přibližně stejně starému. Také ho zasáhl, ale jen lehce, neublížil. Šíp zvedlo děvče a lehce prstíkem přejelo hrot. Dotekem se i ona nakazila. Zvedla oči a její pohled byl milý. I oba chlapci se na sebe usmáli.

"Já jsem Jan," řekl první." "Já Jakub," přidal druhý. "Já Amálka," řeklo děvče.

A hned si začali povídat a vyprávět a jen neradi se loučili. Ale věděli, že se zítra opět uvidí a pak už každý volný den. Lecos podniknou a také si budou pomáhat. Budou při sobě stát a věřit si, také budou mít společná tajemství. Prostě budou přátelé.

A tak se malý a upovídaný amorek toho dne zasloužil o zrod nového vztahu. Často pevnějšího, než je láska milenecká. Je to vztah stejně vzácný a většinou i na celý život.

Je to přátelství.          

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Růžena Antlová
Pravdivá pohádka moc pěkně napsaná.
Jarmila Peerová
I já děkuji za Vaší úvahu, mám to štěstí,že mám dokonce dva dlouholeté přátele.Jeden je pravda na druhém konci republiky,ale v době dnešní techniky to není žádný problém.A že by si přátelé neměli jen lichotit,ale říkat pravdu,s tím musím jen souhlasit....Vždyť pokrytců je dnes až dost...,ale o tom už má pohádka nemluví...
Zuzana Pivcová
To krásné každodenní přátelství zpečetěné společnými aktivitami je asi možné jen v mládí a pak už život rozešle lidi po různých cestách. Je vzácné, když si i nadále rozumějí a i třeba jen svou existencí si pomohou. Mám ráda výrok, že "pravý přítel je ten, který přichází, když všichni odešli". A osobně si vážím přátel, kteří mi řeknou svůj názor, byť hodně odlišný od mého. Udělají to i přes riziko, že mě tím ztratí. To je pravá hodnota. Lichotit a v duchu smýšlet jinak nebo balancovat mezi dvěma stranami a oběma přitakat nebo jen opatrnicky mlčet o pravém přátelství nesvědčí. Nápad s amorkem byl hezký. Díky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.