Foto: autorka

Mám ráda kuchařské knihy V.

9. 4. 2018

Můj příběh

Autor: Dana Puchalská

Hodnocení:

(5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Rypáčková 12.4.2018 08:29

Já kuchařky skoro nečtu, vařím poslepu , ale památeční mám schované. ZAVAŘUJI DOST, JE MI LÍTO OVOCE A PAK NABÍZÍM A VNUCUJI.. ČÍM JSOU VNOUČATA ODROSTLEJŠÍ, TÍM MÉNĚ ÚSPĚŠNĚ.

Věra Lišková 11.4.2018 07:26

Zavařování podle Sandtlerky byla práce pomalu na celý den. Cituji z návodu na zavařování: Sklenice namočíme do studené vody , nejlépe přes noc, pak v teplé vodě důkladně umyjeme, deset minut sklenice vyvaříme, víčka, umyjeme, vyvaříme. Na nálev se převařovala voda s cukrem. Souhlasím, bylo to náročné.

Lidmila Nejedlá 10.4.2018 19:04

Zavařovala jsem všechno, co příroda dala. Lesní jahody, když jsem otevřela o vánocích, tak to byla nádherná vůně a dobrota. Višně jsem nakládala do rumu a jednou jsem je dala dětem jako kompot. Zjistila jsem to, až když se šklebily.

Marie Seitlová 10.4.2018 07:36

Zajímavé, pokud mám ovoce, tak ještě zavařuji. Častěji ale mrazím. Recept na červený angrešt mi připomíná mou babičku. Nějak tak ho dělala a já to měla moc ráda.

Dana Puchalská 9.4.2018 20:40

My měli doma masovky a pak ty sklenice s pružinou. A máma neustále vyprávěla o celofánu. Tak jsem ho musela kupovat. Bylo to v tzv. přířezech. Ale to je fakt historie. Bylo mi sladkých 17 let. A ještě jsem je polepovala s popisovala.

Alena Tollarová 9.4.2018 20:18

Dneska se zavazuje, ale my jsme doma reksovali a měli k tomu reksovky. Nebo rexovky?

Dana Puchalská 9.4.2018 19:45

Možná to bude ono. Díky za informaci. Blbosti vládnou světem :-) jsi první kdo mi dal vědět. Je to prostě oříšek.

Naděžda Špásová 9.4.2018 19:26

Dano, asi to bude blbina, ale bobřina je výměšek bobra Castor fiber, našla jsem to na netu, ale pokud se to týká jídla, tak by to třeba mohlo být maso z bobra, nebo kůže z téhož živočicha. Ha ha :-)

Věra Ježková 9.4.2018 15:09

Dano, díky za pohodové a zajímavé čtení. Nezavařuji, nemám ráda sladké měkké ovoce. Ovšem tvé recepty vypadají lákavě. :-)

Margita Melegova 9.4.2018 12:44

Myslim, ze by mne nektere recepty mohli inspirovat.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Irena (67 let): Ze snachy se po svatbě stala semetrika, ale syn to nevidí

Když se syn ženil, byla jsem šťastná. Bylo mu už šestatřicet, předtím pořád budoval firmu a já se bála, že se nedočkám vnoučat. Jeho vyvolená se ke mně chovala moc hezky, chodily jsme spolu do kaváren, pořád seděla u nás a já si lebedila, jak dobře si kluk vybral. Svatba idylu změnila.

Irena Stejskalová

Jak jsme šli na houby a našli „balón“ aneb padesátá léta minulého století

Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly létat ze západu balóny, co mají pod sebou zavěšeny koše, nebo schránky s letáky a jiným štvavým a propagačním materiálem.

František Matoušek