FOTO: autorka

Můj muž, orientační běh a já.

19. 5. 2018

Můj příběh

Autor: Hana Lancová

Hodnocení:

(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Faldynová 6.1.2019 21:41

Moc se mi líbilo pochopení pro manželovo koníček i smysl pro humor autorky!

Hana Lancová 21.5.2018 23:13

Děkuji za hezké a výstižné komentáře.

Marcela Pivcová 21.5.2018 13:47

Připomnělo mi to Branné orientační soutěže automobilů, kterých jsem se před lety - a s trabantem - účastnila. I tam se dalo zabloudit, na rozbahněné polní cestě zapadnout do bláta a při plnění sportovních disciplín mimo vozidlo také případně promoknout. Nikdy jsem nic nevyhrála, ale přesto mě to bavilo.

Naděžda Špásová 21.5.2018 13:30

Hanko, máš to moc pěkně napsané. Na OB musí být fakt fyzička, já mám ráda toulky přírodou, ale spíš ve šnečím tempu. No, trochu rychleji. Přeji ti ještě dlouho pevné nervy a běhu zdar. :-)

Eva Mužíková 20.5.2018 21:10

Hani, takové články mám moc ráda. Je v nich láska, vtip i poučení. Manželův koníček je náročný, každého kdo tento sport zvládne obdivuji.

Marie Seitlová 20.5.2018 14:33

Hanko, pěkně napsaný článek o koníčku tvého muže a tvé podpoře.

Lidmila Nejedlá 20.5.2018 12:21

Hanko, to je krásné vyprávění plné lásky. Myslím, že tvůj muž má výborný orientační smysl, když si tě dokázal najít.

Marie Magdalena Klosová 19.5.2018 22:33

Hanko, užívej pěkných dní s i bez orientace,Někdy je dobré se i ztratit.pa mm

Zuzana Pivcová 19.5.2018 19:50

Vypadá moc sympaticky a jeho koníček je taky fajn. Nepochybuji, že jste sehraná dvojice.

Libuše Křapová 19.5.2018 14:41

Hani, bezva článek o životních láskách tvé životní lásky :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha