Seniorky na hranici bídy. Téma, které je tabu

V diskuzi se objevily různé bludy. Na íčku máme záložku Vyhledávač, kde je o důchodech skoro vše (dělal jsem to já). Nejlepší je, ale zajít na místně příslušný Úřad sociálního zabezpečení k okénku Důchody. Tam sedí nějaká hodná paní, která má radost, když přijde nějaký běloch. V klidu vše vysvětlí a s vámi to sepíše. Jen je třeba být trpělivo a když zrovna není ten správný den, přijít zas za týden, možná bude třeba přinést nějaké papírové dokumenty. Je to jako na vojně:"Má-li voják na něco nárok, tak to dostane".

A v případě že se žena rozvede přijde o polovinu majetku a nemá nárok rovněž na nic.

V případě, že žena ovdoví více jak dva roky před svým starobním důchodem ztrácí nárok na vdovský důchod, takto se stát stará o ovdovělé ženy.

Olgo ,to mě mrzí, že to na Vás takhle působí,ale je to život.

Milá paní Doušová vy jste ještě 3x depresívnější než celý ten článek.

No a já jsem si trubka jedna nevzdělaná myslela že ne. No vidíš,na co myslím. Hurá alespoň něco.

Danko, vdovecký důchod existuje. Mně byl přiznán když jsem ovdověl ve věku 34 let a staral se úplně sám o dvě malinké děti. Jenže byl a je velmi nízký - řádově několik stokurun.

A proč neberou i muži vdovecký důchod? Znám osobně pár starších pánů ,kteří jsou po smrti ženy tak zoufalí,že by ten důchod potřebovali také. Neumí nic,nejsou ani kuchaři ani hospodyňky a pak si musí zajišťovat služby od různých firem. A to taky něco přeci stojí. Zvláště když ani děti nemají. To je taky na uváženou. Možná že tím popudím ženy bojovnice,ale je to můj názor.Hezký den.

Článek je depresivní a ani se k němu nechci vyjadřovat. Je tolik chudých lidí o kterých se neví a nebo nechce vědět a nikoho to nezajímá. Stejně se nic nevyřeší snad jenom včas umřít. Dožíváme se nyní delšího věku a to nám působí jen samé starosti. Stejně s tím ,že jsme už staří dokážeme bojovat a někteří i přežívat. Ženy jsou a budou vždy silnější než muži a dokáží se vždy v životě uskromnit.

Jedna univerzální rada pro všechny věkové kategorie člověk se musí starat sám a nečekat od nikoho nic a nejméně od státu.