Malé radosti. Životní nezbytnost

Je to tak trochu smutné, když si člověk ty drobné radosti musí kupovat sám, protože partnera/ku nemá a děti či vnoučata to prostě nenapadne.

Udělá mi ohromnou radost nejen každá nová motorka, ale i potom znova a znova každá další jízda. Radost ze života na 100% zajištěna. :-) Teď mám objedané krásné plastové boční kufry. Těším se jak malej kluk až je namontuju. Vlastě je můj život plný radostí. A to jsem zmínil teď jen motorky. Mám toho totiž víc. :-)

Maruško F. souhlasím s Vámi do posledního písmene. :-) Drobné radosti, které jsou většinou zdarma mě naplňují štěstím.

Já myslím, že základ spokojenosti je vděk za to, co mám. A žijeme v zemi, kde je příjemně. Mám tolik, abych i někomu jinému mohla udělat radost. Obdivuji krásy přírody, mám radost z vnoučat, těším se na rekondiční pobyt s dětmi s Downovým syndromem, na pobyt pro seniory s Metodistickou církví, něco mi udělá radost každou chvíli: setkání s kamarádkou, telefonát od bratra, a třeba i to, že můj oblíbený nanuk je právě v akci...

Dělat si malé radosti ,jsou někdy v těžkém životním osudu nutností. Kytička , blůzička ,vázička atd. vždy potěší. Každý člověk by si měl občas udělat malou radost.

Moje děti nechápou jaká je to radost objevit v Sekáči krásnou bundičku sako či sukni které se skvěle hodí k tomu co už mám doma a za pár korun.

Když je člověku v životě dobře, tak si určitě rád udělá občas tu malou drobnou radost...

Dělat si malé životní radosti považuji za samozřejmost. Bohužel jsou období v životě lidském, kdy na ně člověk nemá sílu.

Hezké. Bez malých radostí by byl život smutný.

Ano, dělat si malé radosti je fajn, jen radosti v podobě mlsání jsou zrádné. :-D