Singlové. Stále jich přibývá
Ilustrační foto: ingimage.com

Singlové. Stále jich přibývá

29. 5. 2018

Podivný starý mládenec. Nehezká dívka, kterou nikdo nechtěl. Chudák vdova, které zemřel manžel. Tyto typy si lidé zpravidla představili, když se o někom dozvěděli, že žije sám. Řadu let nebo celý život. Jenže dnešní single žijící lidé jsou úplně jiní.

Tady jsou jedny z posledních dostupných údajů o životě singlů v České republice. Nejvíce jich je ve věkové kategorii mezi 45 a 54 lety, a to 28 procent. Naopak nejméně jich je ve věkové kategorii 25 – 34 let. Ukázal to loňský průzkum Poštovní spořitelny. Padly tak představy, že typický single je mladý muž či mladá žena, kteří se zatím takzvaně nechtějí vázat, užívají si života, cestují, studují nebo dělají kariéru, zkrátka dlouhodobý vztah, natož manželství a založení rodiny zatím v jejich životě nemá místo.

„Máme často tendenci vnímat singles jako lidi, kteří jsou mladí a rozhodli se odložit založení rodiny na později. Čísla z průzkumu však odhalila zajímavý fakt, že v kategorii 25 až 34 let jich je nejméně. Zatímco u nejmladších dospělých a seniorů můžeme větší počet jednočlenných domácností chápat jako něco přirozeného, také nás překvapilo, že svůj domov s nikým nesdílí více než čtvrtina Čechů ve středním a pokročilém věku,“ komentoval výsledky průzkumu Přemysl Hanzelka, ředitel Poštovní spořitelny. Jenže stačí se rozhlížet kolem sebe a ony ty výsledky zase až tak překvapivé nejsou.

U nás v kanceláři v podstatě není nikdo, kdo žije v tradičním rodinném modelu. Sedí nás tam pět a všichni žijeme single,“ vypráví sedmapadesátiletá účetní Naďa. Dvě její kolegyně ve věku přes padesát jsou rozvedené, děti mají dospělé a žijí už řadu let samy. Další dvě kolegyně ve věku mezi třiceti a čtyřiceti roky říkají, že zatím nikoho nenašly, ta čtyřicetiletá tvrdí, že už hledání ideálního partnera vzdala a je odhodlána žít sama. „Já jsem single celý život, i když v době mého mládí ještě bylo běžné, že kdo ve dvaceti neměl kluka, byl divný. Kamarádky otěhotněly už ve škole nebo těsně po ní, já měla pár známostí, ale za nic nestály. Pořád jsem si říkala, že než žít s někým, kdo mi leze na nervy, je lepší být sama. Když mi bylo dvacet, třicet, mnozí mi říkali, že jsem divná, když nikoho nehledám. Pak se divit přestali, lidí žijících jako já přibývalo. Cestuji, mám hodně přátel, chodím na jógu, do španělštiny, práce mě baví a vydělám si dost na to, abych žila příjemný, pohodový život. Už si vůbec nedovedu představit, že bych žila s někým a ne sama,“ vysvětluje.

Naďa je příklad těch, kteří se rozhodli žít sami dobrovolně. Má kamarádku, která se stala single spíše shodou okolností. Ta vypráví: „Vždy jsem chtěla děti, rodinu. Jednou jsem natrefila na alkoholika, pak jsem měla románek s ženáčem. Když mi došlo, že jsem s ním ztrácela roky, bylo mi najednou pětatřicet a pak už se mi nepodařilo najít muže, se kterým bych děti měla. Prostě najednou kolem mě muži nebyli,“ říká. Žije v malé obci, do společnosti se dostává málokdy, hodně času tráví na internetu. „Než si ale hledat někoho na seznamce, tak to raději budu sama. Vlastně jsem si na to tak zvykla, že se mi už vůbec s nikým seznamovat nechce,“ tvrdí ve svých pětačtyřiceti letech.

Hodně single je mezi seniory, ale tam jde často o případy lidí ovdovělých. Současná generace lidí ve středním věku však zřejmě způsobí, že single seniorů časem výrazně přibude. Zestárnou a dál budou žít svůj osamělý život, protože ve vyšším věku je už více nepravděpodobné, že někoho potkají. Ale především, mnozí partnera či partnerku vůbec nehledají. Je jim dobře, jsou zvyklí bydlet sami. Když tak vítají přítele do společnosti, na občasné schůzky a pak se zase rádi vrátí do svých malých útulných single bytečků.

„Hodně lidí, kteří žijí sami, však říká, že sami žít nechtějí. Jen je zkrátka těžké najít vhodného partnera, který by měl stejné priority, hodnoty a cíle,“ říká psycholožka Kristýna Zavadilová. „Nároky na partnera, sebe sama i životní styl jsou nyní tak vysoké a pevně stanovené, že není snadné najít vhodný protějšek. Většina singles pak zastává teorii, že raději budou žít sami, než aby posouvali limity nebo žili s někým, kdo není podle jejich představ,“ dodala.

Zkrátka, to, jak přibývá osaměle žijících lidí, je ukázkou, že žijeme v době, která poskytuje možnosti, jako žádná jiná. Vlastně výraz osamělí není na místě. Ti lidé zpravidla mají přátele, koníčky, dobrou práci, takže se osaměle necítí. Jen někdy, o víkendech nebo když zjistí, že třeba nemají s kým jet na dovolenou. Často znejistí, když onemocní a zjistí, že jim vlastně nikdo ani neskočí do lékárny a neuvaří čaj.

To, co se odehrává v Česku, kopíruje vývoj v celé Evropské unii. V ní počet jednočlenných domácností rok od roku roste a tvoří už nyní třetinu ze všech domácností. Podle Evropského statistického úřadu jde skoro o 72 milionů lidí. Rekordmany jsou v tomto směru Švédové, tam tvoří single polovinu všech domácností. Socioložka Lucie Vidovičová, která se zabývá životním stylem seniorů, komentovala výsledek jedné ze svých studií těmito slovy: „ Životní styl singles je postavený na hodnotách jako je svoboda, nezávislost. Udržet je ve vysokém věku může být docela výzva, když uvážíme, že se člověk může dostat do stavu, kdy bude odkázán na pomoc druhých.“

Jinými slovy, být single je fenoménem této doby. Jak se dál ten fenomén bude vyvíjet a co časem způsobí, poznají časem jen ti dotyční, kteří žijí sami. Možná budou mít fajn single stáří, možná budou říkat: Že já si nakonec nevzala toho Pepu, vždyť nebyl tak špatný a třeba bychom si  teď na stará kolena jeden druhému byli oporou.

vztahy a sex životní styl
Hodnocení:
(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eliška Houšková
Jsem vdova a tedy jsem single z donucení, kdybych věděla, že mne to čeká, zařídila bych se tehdy jinak. Ale bohužel, přestože mne děti přemlouvaly, ať jdu k nim, myslela jsem si, že ještě můžu žít s někým ve vztahu, že ještě nejsem tak stará,ale život mne poučil, že bohužel, už to nejde. Už jsem na nový vztah rezignovala, jak se říká, co hledat ve vykáceném lese. Ale co mi nejvíce vadí, že jsem sama na zahradu, údržbu domu, na auto, na starost o zvířátka. Už mne to zmáhá, ale musím tu ještě být, právě kvůli pejskovi a kočkám, když odejdu, ztratí domov. Abych pravdu řekla, není toho moc, co mne ještě na světě těší a samota opravdi není k životu, když je člověk celý život zvyklý na velkou rodinu. Bohužel, nová doba nedává dětem mnoho prostoru, aby navštěvovaly staré rodiče, jezdí sice, ale většinou je tu prázdno a pusto. Jak se říká, domov je tam, kde na člověka někdo čeká.
Elena Valeriánová
Slovo "single" milionkrát použité v tomto článku mi leze na nervy.
Blanka Bílá
Nikomu to nemám za podivnost, já jsem se setkala s různými názory, mám i své zkušenosti.Když mi bylo dvacet, řekl mi jeden důchodce, vy jste něco, jako se dříve říkalo starý mládenec..., koukala jsem tenkrát na něho jako , co, tím vlastně míní.Asi půl roku po svatbě jsem ve svém rodném městě potkala vrstevnici své babičky a slušně jí pozdravila. Babka mi říká, něco jsis zapomněla, já co a ona, přece kočárek.Ovdověla jsem krátce po čtyřicítce, mladší ratolest mě chtěla vidět v páru, jenže to bylo, ty máš děti a ještě studují, ty bydlíš s tchýní, ty bydlíš v domku, já mám přítelkyni, ale ta nějak zapomněla na sex, no, paráda.Našla jsem zpřízněnou duši, bylo nám spolu fajn, ale odešel ke hvězdám, od té doby nehledám.
Dana Puchalská
A neměla náhodou Marie Collerova třeba HLAD? Že ta holka nešťastná plácala takový nesmysly?
Libor Farský
Ještě bych paní Corellové doporučil prasátko.
Věra Halátová
Podívejte se na "Bejvávalo" Už v roce 1908, prý: "Vypravuje se, že Marie Corelli, byvši jednou svou intimní přítelkyní tázána, odpověděla, že nenávidí muže. „Ale,“ pravila přítelkyně, „nemyslíte, že je velmi příjemné míti muže k vůli domu?“ „Ne,“ byla rozhodná odpověď. „Vidíte,“ dodala tato karatelka mužských slabostí ve svých románech, „mám doma tři miláčky, kteří všichni dohromady slouží právě tak jako muž. Mám psa, který každé ráno vrčí, papouška, který každé odpoledne kleje, a kočku, která chodí domů pozdě v noci."
Jana Kollinová
Cituji: "Hodně single je mezi seniory ...."Zestárnou a dál budou žít svůj osamělý život .." Jak tragický pohled na seniora single "sátníka." Dovolím si oponovat, single senior prošel životními zkouškami a má to k čemu musí dospět generace zklamaných partnerských párů. Být single z donucení nebo single vlastní volbou. Toť otázka.
Libor Farský
Dovoluji si zpochybnit úvodní statistiku, odporuje logice věci.
Zuzana Pivcová
Já jsem se nevdala. V té době to bylo výjimečné (i když ještě před tím, za 1. republiky, zůstávaly učitelky svobodné) a lidi to vnímali různě. Někteří, že jsem moc fajnová, jiní naopak, že mě nikdo nechce. Dnes se to u mladých bere jako běžné a nikdo se nad tím nepozastavuje.
Marie Faldynová
Člověk se může cítit sám i uprostřed rodiny. Jsem ráda, že jsem dala život Pánu Ježíši, od té doby nejsem sama. Mohu mu v modlitbě říci, co mě trápí, mohu si v Bibli přečíst odpověď - někdy povzbuzení, někdy vysvětlení, někdy napomenutí - a mohu vidět úkoly, které mi dává. Ty dávají smysl mému životu. Nevím, co mě čeká, ale věřím, že mne Bůh bude k něčemu potřebovat dokud budu živa.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.