Foto: autorka

Speciality kuchyně NDR - jak pro koho! Co mi utkvělo v paměti - část druhá

29. 6. 2018

Můj příběh

Autor: Zuzana Pivcová

Hodnocení:

(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Naděžda Špásová 29.6.2018 14:03

Jídlo mi tam taky nechutnalo. Dávali jsme si jen pečené kuře. Na přílohu si už nepamatuju, ale vím, že se k tomu nehodila. Proto tolik Němců jezdí na dlabanec k nám. :-)

Marie Seitlová 29.6.2018 13:29

V NDR jsem byla několikrát a vzpomínám na jednu příhodu s jídlem. Bydleli jsme se známými v hotelu a vedle u stolu si dávali tatarák. Ale místo topinek si ho dávali na chléb s máslem. Koukli jsme do jídelního lístku a tam to bylo s chlebem s máslem. Měli jsme na něj chuť, tak jsme vysvětlovali, že k tomu chceme topinku. Číšník se divil, kuchař vykoukl z kuchyně, ale nakonec byl tatarák s topinkou.

Marcela Pivcová 29.6.2018 12:46

Mně německé uzeniny moc chutnaly, kromě métského salámu byl ještě Teewurst - a k těm se naše tehdy asi 3-4 druhy salámů, které u nás byly, vůbec nedaly přirovnat. Uzený platýz byl také výborný. Pudinky - želé nám také chutnaly, i když byly pořádně přibarvené! Jen ten Eintopf mě nějak nelákal a pivo s ovocnou příchutí bych si nedala.

Mirek Hahn 29.6.2018 12:27

Nějaký currywurst jsem bez úhony zvládl..... ale při vzpomínce na většinu jídel v NDR jsem se otřepal :-)

Blanka Macháčková 29.6.2018 12:14

Kdykoliv jsme byli na dovolené v NDR vařila jsem ledvinky, které tam byly k dostání. U nás to byla podpultovka. Métský salám mi taky chutnal.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha