Po operaci
Ilustrační foto: pixabay.com

Po operaci

8. 7. 2018

Tak už to mám konečně za sebou. Přežila jsem.

Stokrát si můžete říkat, že totální endoprotéza je už dnes běžnou záležitostí a že to přežily tisíce lidí před vámi. Přesto operaci stále odsouváte, ačkoli neustále narážíte na spokojené majitele nových kyčlí, kteří litují, že výměnu nepodstoupili už dávno…

Po zralé úvaze a bezpočtu konzultací se tedy konečně rozhodnete…

A oni vás z kliniky předvečer operace pošlou domů, protože máte rýmu! Jistěže je to důkaz zodpovědného přístupu lékařů, ale vás to hodí zase zpátky na začátek: není to náhodou varovné znamení? Znovu přemýšlíte, jestli je operace opravdu nutná, a dokonce vyhledáte největší ortopedickou kapacitu, aby vám tuto bláhovou domněnku potvrdila..Pan profesor je sice trochu v rozpacích nad vaší hypermobilitou, která je v rozporu s artrózou IV.stupně, ale nakonec vám doporučí včasnou totálku jako mnohem efektivnější řešení, než s ní váhat a trpět dál bolestí.

Tak dobře. Ať je tedy řez radikální.

Nastoupíte na kliniku v dalším možném termínu, máte zkušeného operatéra, kterému důvěřujete, skvělou anestezioložku i personál. Prožijete si trochu hrůzy před injekcí do páteře, radost z probuzení, zoufalství z hadiček a vývodů z těla, které postupně přichází k sobě… Bolest vám tlumí proudy analgetik, své pocity konfrontujete s veselou spolutrpitelkou na JIPce a snažíte se o humor. Jizva nehnisá, od pojišťovny máte krásné tyrkysové berle – tak co byste chtěli..

Pátý den přijde krize. Zjistíte, že operovaná noha je delší než zdravá, do beder vám střílí nezvladatelná bolest. Bědujete nad svým stavem a rodina i ošetřující lékař vás obviní z hysterie.

Šestý den ráno se probudíte v půl šesté, pomaloučku, opatrně vlezete do sprchy, vyfoukáte si umyté vlasy, nahodíte lehký make-up a pomocí berle si poprvé obléknete kalhotky. Váš pokoj zaplaví paprsky slunce a vaši duši pocit hrdinství. Už bude jenom líp.

Za podpory nejbližších a poctivou rehabilitací zase všechno zvládnete.

Musíte.

Jinak to prostě nejde.

Glosa Hany Švejnohové
Hodnocení:
(4.8 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Také to mám už za sebou, na obzoru se rýsuje i druhé koleno, ale zatím ho i sebe přesvědčuji, že to snad nebude nutné. I tak Vám přeji už jen bezbolestné chození.
Hana Rypáčková
To mi dodalo naději. Operaci jsem se vyhnula cvičením, ale všelijaké klouby se ozývají.. Přeji jen a jen zlepšení.
Hana Práglová
Přeji spoustu bezbolestných krokū.Mám 15let endoprotézu hlezna.Tenkrát jsem byla skoro pokusný králík.Noha hodnė často bolí,ale jsem ráda,že chodím a nemusím mít vozík,který mi hrozil.
Alena Tollarová
Vzpomínám na Váš úsměv při vyprávění v divadélku a přeji Vám pevný bezbolestný krok. Je vidět, že to jde i po operaci. Ale stejně Jsem ráda, že mi moje klouby slouží zatím bez ztráty kytičky. :)
Eva Mužíková
Hanko vzhůru do sta letních kilometrů. ********
Daniela Hessova
Paní Hano, krásně popsané! Já totálku absolvovala 4x a tak dobře vím o čem mluvíte. Ale doba opravdu pokročila a dnes už to zvládají odborněji. Mé první už je 16 let a zatím ještě funguje. Obavy a strach před operaci je přirozený. Ani opakované operace mě jich nezbavily i když víte, co vás čeká. To nejhorší už máte za sebou a teď už to bude každým dnem lepší. Moc přeji, aby dobře sloužila a mohla jste si užívat života bez bolestí!
Jitka Hašková
Proč byste to nezvládla? Teď byla v naší partě v Modrém Dole 80-ti letá Madla, která má už postupně vyměněné obě kyčle a obě kolena. Zvládla vždycky bezvadně všechny rehabilitace a chodí a běhá po Krkonoších, klidně i přes 8 km denně, stoupáky z Modrého Dolu na Richtrovky a zpátky, také dolů do Obřího Dolu a zpátky nahoru do Modráku a mnoho dalších tras. Denně s námi cvičila, také trénovala nordic walking.
Zuzana Pivcová
Mám jednoho spolužáka, který má obě kyčelní endoprotézy , a ještě známou s oběma "vyměněnými" koleny. Jsem jako Věrka, největší obavu mám z narkózy. Nevím, jak je ta Vaše událost stará, ale ať se Vám každopádně dobře šlape!
Jana Šenbergerová
Někdy se zdá až neuvěřitelné, co všechno člověk přežije. Tak ať se vám dobře chodí dlouho a bez obtíží.
Věra Ježková
Milá Hano, moc hezký článek. Mám za sebou jen artroskopii kolena. Ale také vím, že před operací by se člověk nejradši zavřel doma, aby někde něco nechytl. Jenže musí absolvovat otravné kolečko doktorů. A má i jiné povinnosti a milá setkání. Radost z probuzení znám rovněž – narkózy se obávám. Přeji vám ještě hodně šťastných kilometrů nachozených na tomto světě.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.