Foto: autorka

Malé a velké radosti

21. 7. 2018

cestování

Autor: Naděžda Špásová

Hodnocení:

(5 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Lidmila Nejedlá 25.7.2018 11:01

Tak to je paráda, mám ráda lovecké psy. A jak se usmívá ten kůň z okna...

Jiří Hudeček 24.7.2018 08:12

++++++++

Jitka Mošovská 23.7.2018 19:48

Naďo, foto č. 23 "ne, abyste skočili" je srandovní.

Hana Rypáčková 23.7.2018 08:50

No, to je potěšení....

Marie Seitlová 22.7.2018 21:45

Naďo tak to je nádhera, nebo také pytel blech. Pamatuji si, jak jsme od labradorky měli 6 štěňátek. Tvé krásné fotky mi to připomněli. Je to paráda, ale spoustu práce. Koně i psy mám moc ráda, moc jsi mě potěšila.

Eliška Murasová 22.7.2018 14:52

Nadi, parádní psí nadělení. Jsou fajňučcí. I koně se mi moc líbí.

Naděžda Špásová 22.7.2018 10:33

Děkuji za vaše příspěvky. Álo T., bot netřeba, už mají své páníčky. :-)

Alena Tollarová 22.7.2018 08:46

To je ale hemžení! Napadlo mě, že bychom mohli udělat sbírku starých bot, aby měli na hraní :)

Zdenka Jírová 22.7.2018 00:36

Jsou kouzelná, dcera měla od své chovné fenky 2x štěňata, je to bordercolie, a já se z nich mohla zbláznit. Poprvé jich měla 5 a předloni zbyla jen 3, měla špatný porod, víc jich nepřežilo. Byly to 2 holky a jeden kluk. Jednu holčičku si nechala, jmenuje se Oliva a s mámou dělají samé lotroviny - od devastace skalky po rozžvýkání čehokoliv. Jsou to zlatíčka. vaše fotky jsou moc krásné a vidět pohromadě tolik stejných "puntíků" je zážitek.

Alena Vávrová 21.7.2018 23:16

Psích dětí jako smetí a radost pohledět a pohladit. A koníci jsou ušlechtilost sama. Líbí, Naďo.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Vzhůru na Blaník!

Pověst o blanických rytířích pravděpodobně každý během svého života někdy slyšel. Uvnitř hory Blaník prý odpočívá vojsko, které čeká, až bude českému národu nejhůře. Pak se rytíři probudí z dlouhého spánku a pod vedením patrona České země vyrazí proti nepřátelům.

Vladislava Dejmková

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová