Příběhy naší republiky:  Schůzka v Čierné nad Tisou před 50 lety znamenala poslední varování před vpádem
Foto: Mladý svět č. 1/1969, příloha Fotografie roku 1968, archiv autorky

Příběhy naší republiky: Schůzka v Čierné nad Tisou před 50 lety znamenala poslední varování před vpádem

1. 8. 2018

K osudné schůzce našich vrcholných představitelů s politickým byrem ÚV KSSS došlo právě před 50 lety, ve dnech 29. 7. - 1. 8. 1968. V zemi vládlo politické napětí, vyvolané dopisem pěti stran - účastníků varšavské schůzky, adresovaným ÚV KSČ, coby projev nesouhlasu s vývojem u nás.  Po celé republice se konaly schůze, na nichž občané vyjadřovali důvěru tehdejšímu vedení.

Za této situace odcestovali členové a kandidáti ÚV KSČ spolu s prezidentem republiky generálem Svobodou na jednání se členy a kandidáty politického byra ÚV KSSS. V předcházejícím televizním a rozhlasovém projevu ujistil první tajemník ÚV  KSČ Alexander Dubček všechny občany Československa, že při jednáních se sovětskou stranou nezklame jejich důvěru.

Naši představitelé odletěli z ruzyňského letiště do Košic, odkud pokračovali vlakem na místo schůzky. První tajemník ujistil občany, kteří je přišli pozdravit, že jednání se uskutečňuje na našem území. Čierná nad Tisou byla malá příhraniční obec. Fakticky však jednání probíhala v sovětském vládním vlaku a vstoupila do historie jako "vagónové jednání".

Jednání měla být posledním pokusem zvrátit nastolený demokratizační proces u nás, zvaný pražské jaro. Ten si vzal za úkol nejen očistit historii, ale provést komplexní ekonomickou, politickou a celospolečenskou reformu, a to i, co se týkalo mezinárodního postavení a vazeb našeho státu. To samozřejmě představovalo pro tehdejší Brežněvovo vedení velké nebezpečí oslabení celého východního bloku.

Sovětské požadavky se soustředily na obnovu centrální kontroly nad stranickým aparátem a sdělovacími prostředky, zákaz Klubu angažovaných nestraníků (KAN) a K 231 (sdružení bývalých politických vězňů), nepovolení obnovy sociální demokracie a provedení výrazných kádrových změn.

Po návratu z Čierné byla naše delegace vítána jako po vyhrané bitvě. Naši představitelé však občany zdaleka neinformovali o skutečné vážnosti situace a zamlčeli náznaky možné invaze ozbrojených sil Varšavské smlouvy do naší republiky. Tyto náznaky se pak po pouhých třech týdnech změnily v krutou realitu.

Můj příběh Příběhy naší republiky
Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Ještě si to pamatuji. 18. srpna jsme odlétali na dovolenou v Bulharsku, uklidněni politickou situací a plni nadšení z Pražského jara. Netušili jsme, co se za 3 dny stane a že se naše dvoutýdenní dovolená prodlouží na 5 nedobrovolných týdnů.
Lidmila Nejedlá
To byla napjatá doba, národ spolu! Jinak jsme doufali, jinak se stalo.
ivana kosťunová
V té době jsem se ještě o politiku nezajímala, přesto jméno Kosygin mi nebylo neznámé. Asi byl opravdu všude. Ta fotka mě přímo fascinuje-tolik emocí, výraz zloducha, no je prostě úžasná.
Věra Ježková
To už je let, co? Vnímám to jako Libor. Ještě mám někde pohled, na němž jsou Svoboda, Dubček, Černík a Smrkovský a nápis: Jsme s vámi, buďte s námi.
Libor Farský
Snad všichni moji přátelé a známí fandili v osmašedesátém Dubčekovi a překvapilo mne, že to po 21 - 22 letech jaksi vyprchalo.
Mirek Hahn
Jasně, Kosygin, ten byl všude.....
Zuzana Pivcová
To byl, Ivano, předseda rady ministrů SSSR Alexej Kosygin, Brežněvova pravá ruka. Za Brežněvem poznávám ještě Waltera Ulbrichta z NDR a dál už nevím.
ivana kosťunová
Ta tvář první vlevo- nevím, kdo to je, ale jeho výraz charakterizuje tehdejší postoj Rusů- A vzadu na tváři prezidenta Svobody se zračí velké obavy o Dubčeka(směr jeho pohledu)
Marcela Pivcová
Jak jsme již dříve se sestrou uváděly, o všech událostech tohoto léta jsme se na studentské brigádě na Baltu dozvídaly jen útržkovitě. Noviny nebyly, jen jedna ze spolužaček měla tranzistorové rádio. Co se na naši republiku chystalo, jsme v těch dnech ještě ani netušily.
Marie Doušová
V té době mi bylo 18 let a prožívala jsem to hodně angažovaně. Horší pak bylo to rozčarování.....v dalších letech......

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 43. týden

Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat památkám kulturního světového dědictví zapsaných na seznam UNESCO.