Foto: archiv autora

Dnes už jen k zasmání - kterak jsem cvičil na Strahově

10. 8. 2018

Můj příběh

Autor: Jiří Bárta

Hodnocení:

(4.3 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Lidmila Nejedlá 11.8.2018 21:56

Tybrďo! Ale nakonec jste to vyřešil dobře. Kam jinam?

Zdenka Jírová 10.8.2018 22:56

Úsměvný článek, myslím, že něco s podobnou tématikou by mohl napsat snad každý z nás.

Zuzana Pivcová 10.8.2018 18:54

Moc hezké a úsměvné vyprávění, i když do smíchu Vám asi tehdy opravdu nebylo.

Věra Ježková 10.8.2018 17:45

Proto nám to tam tak krásně kvetlo! Zdraví jedna z Holešovic. :-)

Dana Puchalská 10.8.2018 14:32

Pobavila jsem se. Jo takový záhon ala záchod v JULDĚ-FULDĚ je perfektní zážitek. A ani ta maceška by to určitě nezachránila.

Jitka Caklová 10.8.2018 13:33

Moc hezky napsáno, co všechno se může přihodit. Řekla bych dobrá zkušenost pro, tehdy, budoucího pedagoga.

Zpět na homepage Zpět na článek

Irena (67 let): Ze snachy se po svatbě stala semetrika, ale syn to nevidí

Když se syn ženil, byla jsem šťastná. Bylo mu už šestatřicet, předtím pořád budoval firmu a já se bála, že se nedočkám vnoučat. Jeho vyvolená se ke mně chovala moc hezky, chodily jsme spolu do kaváren, pořád seděla u nás a já si lebedila, jak dobře si kluk vybral. Svatba idylu změnila.

Irena Stejskalová