O permoníkovi Perňuchovi

Hezké, z mého dětství se nenávratně ztratila knížka pohádek o permonících, byla v knihovně mých prarodičů, já ji měla ráda, jestli ji četl i můj bratr, nevím.Nepamatuji se ani, kdo ji napasal, byla tročku podobná pohádkám o Krakonošovi nebo těm církevním s Ježíšem.Já byla ale trošku jiné dítě, četla jsem vše možné i knihy pro dospělé, přiznám, že jsem všemu úplně tehdy nerozumněla, ale knihy mám stále ráda.

Moc hezké a zdravím Matěje, babičku i dědu. Jó, permoníci, to jsou filutové, kdybyste věděli, jak mě jednou v jednom starém rudném dole vylekali!! ;-))

I když jsem se zatím s Vaším Matějem nesetkala, poznám i podle fotografie, že je to čiperný kluk. Přeji mu tedy i ve 2. třídě zase jedničky a mnoho hezkých dní ve škole.

Heli, pěkně vám ten klouček roste a pohádek přibývá.

Vidím, že Máťa od výletu na Trosky pěkně povyrostl. A "jeho" vyprávění se mi líbí, jako už tenkrát, když líčil výlet.