Oldřich Čepelka
20.9.2018 11:09
Shoda s Alenou (až na ty boty!).
Alena Tollarová
19.9.2018 19:25
Doufám, že nejsem nesnesitelný plánovač, ale žít ze dne na den, s tím, že bych nevěděla, co budu zítra dělat, bych nedokázala. Kalendář popisuji nejen proto, abych věděla, kdy a kam mám vyrazit, ale i proto, abych se zpětně podívala, co jsem kdy dělala a kde jsem byla. Jo, a zrovna jsem si koupila letní boty. Jasně, se slevou 75 % :)
Helenka Vambleki
18.9.2018 20:11
Nevím, jestli jsem plánovač. Spíš bych řekla, že jsem sklerotik a proto si vše píšu do kapesního diáře, který je plná k prasknutí a když se sejdou v jeden den přelínající se aktivity, tak vybírám. Hned zítra mám být jako čtecí babička na schůzce, ale budu na setkání íček v Brně. Ve čtvrtek mám U3V a hned po ní svůj autorský pořad. Nebýt diáře, tak sedím doma, protože už si nepamatuju vůbec nic :-) :-) :-)
Danka Rotyková
18.9.2018 19:41
Shodou okolností jsem se kdysi stala plánovačkou také, ale jen nakrátko, do doby nástupu na MD. Ale i před tím a poté také stále něco plánuji, i když ne urputně. Kdybych stále něco nepromýšlela a neplánovala, asi by byl můj život jiný. Manžel byl moc hodný, ale nápady a jejich uskutečnění ve správném čase - to ponechal na mně. Nikdy mi to nevadilo a po celý profesní život jsem tuto schopnost dobře využila. Pedant rozhodně nejsem, pokud se plán nevyplní, nevadí. Nejde přece o život.
Věra Ježková
18.9.2018 16:50
A mezi těmito dvěma póly je řada méně vyhraněných, kteří k jednomu z extrémů mají tendenci. Mně jsou bližší plánovači. Potřebuji řád, chaos mě zneklidňuje.
Jana Kollinová
18.9.2018 10:55
Článek se mi líbí. Hned jsem si vzpomněla na film Jak básníkům chutná život, ve kterém učitel Hájek ukazuje Štěpánkovi síťový graf do posledního detailu vypracovaného společného života s Alenkou Píšťalkou. Tak takového nikdy! Většinu života si plánuji vše sama, mnohdy méně úspěšně, ale k cíli se dopracuji i přes okliky.
Mirek Hahn
18.9.2018 09:46
V sobotu jsem si na večer naplánoval, že vypiju ke grilování půl lahve vína. A vono ne....., jeden a půl lahve :-)
Libor Farský
18.9.2018 09:18
Velmi výstižný článek. Tleskám. Jen pro zajímavost bych dodal vzpomínku na socialistický dávnověk, kdy "plánovač" byla nepostradatelná profese na podnikových i různých státních profesích. Zkrátka "plánované hospodářství", které ovšem leckdy těmto úředníkům zamotalo hlavu. Moje maminka, zaměstnaná jako plánovačka u Hefa n.p., musela naplánovat i užitkové spotřební zboží na celou pětiletku. Nic snadného. Zkuste spočítat třeba potřebu ramínek, ručníků, mýdel a WC papíru, když se může změnit počet zaměstnanců v důsledku očekávaného hospodářského růstu!