FOTO: autorka a archiv obce

Jak šel čas v Roudnici nad Labem

23. 9. 2018

Můj příběh Soutěž - Jak šel čas

Autor: Alena Tollarová

Hodnocení:

(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Věra Lišková 25.9.2018 20:24

Nečekala jsem tolik fotek, je to zajímavé srovnání, jak se město změnilo a je stále krásnější. Nemá to chybu.

Hana Polednová 24.9.2018 16:41

Álo, nádherné fotky. Obdivuji tě, jak jsi dokázala fotografie seřadit do takové velké fotogalerie. Skvělá práce.

Jana Šenbergerová 24.9.2018 15:54

Na náměstí se zámkem jsem byla před lety s kamarádkou v cukrárně a ve vinotéce jsme koupily nějaké dobré víno. To se ti moc povedlo.

Naděžda Špásová 24.9.2018 14:29

Roudnici trochu znám, dcera tam studovala. Dobře napsané a pěkné fotky. :-)

Dagmar Bartušková 24.9.2018 12:11

Álo, tak trochu znám Roudnici díky Tobě. Líbilo se mi tam. Teď čtu zase zajímavý článek, a jsem ráda, že jsi to okno otevřela.

Hana Rypáčková 24.9.2018 08:44

Na srovnávací fotografie se moc ráda dívám... Hezky jsi to zpracovala...

Dana Kolářová 24.9.2018 08:39

Alenko, děkuji za odpověď. Ochutnat by se mi líbilo. :-)

Jana Kollinová 24.9.2018 08:16

Skvělý článek. Prošla jsem se neznámým městem, které mi přiblížily fotografie s popisky, díky nímž jsem věděla na co se dívám. Děkuji průvodkyni za příjemný zážitek.

Marie Bartošová 24.9.2018 01:37

Vím, že před vím patří čárka, ale kam se mi ztratila, nevím! Ale aspoň připíšu, že vím, co musela Alenina série dát práce a zabrat času. Smekám.

Marie Bartošová 24.9.2018 01:31

Mám ráda srovnávací fotografie, prohlížím si je, i když neznám autora. O to víc mne zaujaly tyhle Aleniny. Také článek. Tak teď už něco o městě, kde jsem nikdy nebyla vím. Díky, Aleno!

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Irena (67 let): Ze snachy se po svatbě stala semetrika, ale syn to nevidí

Když se syn ženil, byla jsem šťastná. Bylo mu už šestatřicet, předtím pořád budoval firmu a já se bála, že se nedočkám vnoučat. Jeho vyvolená se ke mně chovala moc hezky, chodily jsme spolu do kaváren, pořád seděla u nás a já si lebedila, jak dobře si kluk vybral. Svatba idylu změnila.

Irena Stejskalová

Jak jsme šli na houby a našli „balón“ aneb padesátá léta minulého století

Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly létat ze západu balóny, co mají pod sebou zavěšeny koše, nebo schránky s letáky a jiným štvavým a propagačním materiálem.

František Matoušek