Z mého archívu příběh třetí: Návrat do dětství ve vzpomínkách

Smutné a dojímavé čtení, neměla jsi to lehké Jitko, je dobře , že vše odnese čas, ale vzpomínky ne... přeji Ti dlouhý a spokojený život !

"Není mým zvykem, komukoliv do úst vkládat své myšlenky."

Děkuji vám za příspěvky. Už je to víc než čtyři roky, co jsem tento a dalších 35 článků ze svého života pro tento portál napsala. Zrovna v sobotu jsem hovořila s kamarádkou, kterou jsem poznala díky tomuto portálu a shodou okolností jsem jí říkala, jak velký rozdíl je v pocitech které jsem měla při psaní, od pocitů, které mám dnes při čtení. Například, v učení jsme měli kluka, byl malého vzrůstu, ale měl dvě "gorily". Na jejich popud šikanoval a ubližoval, každého a každému, na koho mu ukázali. Byl to zrovna takový chudák, jako ti co nám znepříjemňovali život v naší vsi, s "gorilou" přímo par excellence. Jsou to politováníhodní lidé, kteří nikdy neuměli a nikdy nebudou schopni stát na vlastních nohou a právě proto pro mě bylo snadné jim odpustit. Odpouštět je lidské a nesmírně osvobozující. Dnes už nejsem ten chudák k politování a díky odpuštění si nenesu žádnou křivdu. Hrdinkou se cítím, NE proto co jsem prožila, ale pro to, co mi to pro život dalo, díky čemu jsem v životě obstála, dokázala co jsem dokázala a je mi úplně jedno jestli se to někomu zdá málo. "Všechno, co mě v životě nezabilo, to mě posílilo" a mé největší poděkování patří rodičům. DÍKY ZA VŠECHNO ♥

Jitko,neměla jsi veselé bezstarostné mládí a je vidět,že si křivdy neseš ve svém životě pořád dál.Věřím ti,že nelze zapomenout.

Jitko, napsala jsi to velmi sugestivně. Naprosto ti rozumím.

Jako kdybych to prožíval s vámi.

Chovali se jako šílenci. Fuj, hnusná doba a hnusní posluhovači..... Kolektivizace byla něco šíleného.

Jitko, i když ze sebe děláš hrdinku, staré křivdy tě stejně vždycky dostanou. Vyrůstala jsem na vesnici, takže o tom něco vím a vadí mi, že se ještě s medvědem nevypořádali. Ono se říká, že z cizího krev neteče, těch chovatelů je mi fakt líto. Možná by měli být důraznější.

Ano, takové byly metody v době, když se zakládala JZD. Chvála bohu, že jsou tyto způsoby kolektivizace již historií.

Jitko, rozumím Tvým slovům. Já jsem opravdu rozhořčená nad tím liknavým postojem, v případu " medvěd". Kdo nemá zkušenosti se živým tvorem, nepochopí. Věta jedné z íčkařek o několik dnů dříve, kde uvádí něco jako, že lidé vyvádí když přijdou o kozu, mne nadzvedla, je to bezcitnost. Když bude třeba, klidně příspěvek najdu, nejsem si jménem pisatelky nyní jistá....