Nedůvěra je špatný společník

Zajímalo by mě, jaké je praktické využití tohoto univerzitního výzkumu. Pokud výsledek nebude zaměřen na likvidaci příčin alespoň toho největšího šlendriánu, nemá vůbec význam. Začala bych novinářskou etikou.

Jen by mě zajímalo, kdo z diskutujících byl skutečně podveden tak, že třeba přišel o větší sumu peněz?

Plný souhlas s paní Kosťunovou. Většina lidí je slušných, ale opatrnost je nutná ("důvěřuj, ale prověřuj"). Hlavně nevěřit různým nabízečům čehokoliv nápadně výhodného od zboží po investice ("všechno je jinak" a "nic není zadarmo"). Na pana Ptáčka mám dotaz kde přišel na toho náhradního plátce DPH. Při hledání na internetu jsem narazil jen na termín "nespolehlivý plátce DPH".

Libore, neví jak to u vás u soudu chodí, ale s malým zlodějíčkem soud ztrácí 10 let? Nepřehnal jste to? Také dělám u soudu a už skoro 40 let a i malé zlodějíčky jsme tam měli, ale táhlo se to maximálně rok a půl a potom byl amnestován presidentem. Proto vám právě toto nevěřím. Neříkám, že všem věřím, ale jak zde již bylo zmíněno, důvěřuj, ale prověřuj. Zatím se mi to vyplatilo. Ale ten soud, vám opravdu nevěřím. Už proto, že vím jak soudům ubývají pravomoce, pro které se občas jednání protahují.

Zdravím vás přátele, přečetla jsem si všechny komentáře k danému příspěvku a moc mě to pobavilo. Pan Ptáček to napsal zábavně i věrohodně, nevím proč by ho měl někdo odsuzovat, kdo má podobné zkušenosti, tak mu dá za pravdu. Líbí se mě komentář i paní Doušové, a já sama si opravdu říkám důvěřuj ale prověřuj, je dnes je takových "vychcánků", že by člověk nalít nato tata. Ale ještě nejsem tak stará, takže to dávám hůře bude, až člověk dosáhne 80 let, i když jak kdo !!!!

Říká se podle sebe soudím tebe, vím že je to jen pořekadlo ,ale já jsem dost důvěřivá a často na to doplatím. Přesto věřím , že bez důvěry se nedá žít.

Být takto "nepesmismistická", zatloukla bych okna prknama, dveře zamkla na dva západy, zajistila závorou a "nevystrčila bych nos z baráku". Ale pokud to tak někdo má, tak proč ne. Proti gustu žádný dišputát.

No promiňte pane Ptáčku, ale to už hraničí s paranoidou nechcete vyhledat lékaře?

Od maminky jsem slýchala, že dědeček říkával „Nikomu nevěř“. Já si to nepamatuji a žít bych s tím nemohla. Občas jsem se samozřejmě napálila nebo zklamala, ale to k životu patří.

Jsem důvěřivá, protože by mě ani náhodou nenapadlo někoho záměrně ošidit nebo podrazit. Co vysílám, to se mi vrací zpět, takže nemám co řešit. A pokud budu potřebovat pocítit, že všem se opravdu věřit nedá, on už se mi nějaký prevít do života určitě připlete. Mně se i přes tuto možnost žije líp s důvěrou. :-)