Ilustrační foto: commons.wikimedia.org

Škoda z lásky: Žabička

6. 11. 2018

Můj příběh Soutěž: Škoda z lásky

Autor: Josef Borecký

Hodnocení:

(4.8 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zdeněk Pokorný 5.2.2025 14:01

Hezký příběh.

Marie Orsagova 7.5.2021 08:25

Dobrý den pane Pepo, díky vašemu inzerátu jsem si přečetla krásný článek o vašem autíčku. Já mám také staré auto a říkám mu žabka. Mám ho moc ráda a pořád mně slouží.

Marie Schiffova 9.5.2019 16:54

Máš pravdu milý Josífku opravdu moc hezky napsaný zážitek z cestování jsem ráda že jsem Tvuj článek našla … Maruška

Soňa Prachfeldová 12.1.2019 17:16

Ano ta první auta, na ty máme největší vzpomínky, je v tom mládí, nadšení, odvaha - bezva.

Alena Vávrová 7.11.2018 20:54

Příběhy o autíčkách taky moc ráda čtu.

Elena Valeriánová 7.11.2018 15:11

No hurá!!! Další přispěvatel. A jak hezky nás seznámil a to nejen se ˇYabičkou. Pořád ještě se usmívám, tak vítejte mezi námi.

Hana Polednová 7.11.2018 14:22

Hezká Žabičkka i hezký článek, prima.

Lidmila Nejedlá 6.11.2018 23:27

Ráda jsem si přečetla váš článek, mám příběhy ze života ráda. Je veselý a plný napětí. Bravo!

Eva Mužíková 6.11.2018 18:25

No vida, Škodovky se představují. Určitě jste ujel se svojí Žabičkou spoustu šťastných kilometrů.

Libuše Křapová 6.11.2018 14:46

Milá, vtipná premiéra, Josefe :-)

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Moje dovolená před šedesáti lety: Horčáky

Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.

Vlastimila Kosorínová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová