Podzimní bloudění

Děkuji všem za pěkné názory a pochvalu za můj podzimní článek a přeji všem hezké odpoledne. Za oknem hustě sněží, já si půjdu sednout do křesla a budu pokračovat v pletení čepice. Šála už je hotová, nastal čas klubíčkový...

Zajímavé sdělení o ztrátě orientace v prostoru.

Stačilo, aby v městečku, kde máme u osvětlené cesty chalupu, nečekaně zhasla pouliční světla a měla jsem velký problém projít v noci domem na toaletu. Já vím, to není ten správný příklad. Ten se mi stal jednou doma, kde jsem šla "jinam". Díky.

Naděždo, vtáhla jste mne do děje. Moc hezky vylíčené pocity. Takto jsem před nedávnem " bloudila " v suterénu u mladých, když jsem zhasla v prádelně, vstoupila do temné komory a snažila se najít další dveře na chodbu. Našla, ale chodba tam nebyla, narážela jsem do pro mne neznámých ploch, a zpanikařila. Teprve když jsem nahmatala kliku, otevřela jsem dveře a ejhle. Zapomněla jsem, že ta hledaná chodba je ještě před schodištěm do přízemí a je neosvětlená. Fuj to bylo nepříjemné. Jelikož tam nebydlím, jen navštěvuji, nemám to tam t.zv: zmáknuté.

V tomto případě je možné uplatnit teorii relativity ... :-) Souhlasím, že "zážitek je důkazem toho, že se kolem nás dějí věci, které nedokážeme pochopit, ani vysvětlit." Mám takové okamžiky ráda.

Zajímavé bloudění, pěkně popsané.

Souhlasím s Danou. Příjemné čtení.

Tenhle článek se mi moci líbí.

Velice pěkné čtení.