Vánoce, na které nikdy nezapomenu

To já jsem živý vánoční dárek dostala s předstihem, už 22. prosince, přestože se počítalo se začátkem ledna. Strávila jsem 14 hodin na hekárně úplně sama. Jen několikrát nakoukla sestra. Řekli mi, že nemám jíst ani pít a já se toho držela. Ještě několik dní po porodu jsem měla "vysušené" hlasivky a chraptěla jsem jako při těžké angíně. Letos budu péct 43. dort. :-) Přeji vám i vašemu synovi krásné Vánoce i narozeniny.

Krásně napsáno! Kamarádce se syn narodil 19.12 a tak to do vánoc stihli i domů - ale počítali se vším! Můj vnuk se narodil na Mikuláše a jmenuje se David, takže v prosinci z oslav nevychází.

Krásně napsáno, moc hezký příběh. :o)))

Smrt je nedílnou součástí života a další součástí je smíření. Co si má kdo odžít, to si odžije a nikdo nežil a nežije stále jen to špatné. Vždy mám možnost volby, buď si budu duši vzpomínkami hladit a nebo si ji budu vzpomínkami drásat.

Také si jedny vánoce pamatuji víc než všechny ostatní. Můj muž umíral. A věděl to. Děti byly ještě malé. Na vánoce se nedějí jen romantické a krásné příběhy, ale i ty tragičtější.

Hezký příběh. Mám podobný, přesto jiný :-)

Přesně tak, dárek nad dárky. Hezký šťastný příběh.

Hezké vánoce , to byl ale dáreček...

Nevím, jestli tento příběh zná i můj syn, kterého se to týká do takových detailů jak popisuji v článku. Ale rozhodně mu pošlu odkaz, aby si tento příběh přečetl. Ostatně vím, že oba moji synové si mé příběhy na íčku docela čtou, protože si o tom občas i povídáme.

Opravdu krásný příběh. Znají ho takhle krásně vyprávěný i Vaše děti? Jedna moje kamarádka se narodila také na Štědrý den a ještě dostala jméno Eva! Takže vánoce, narozeniny i svátek - takové 3in1. Ale nesla to statečně.