ilustrační foto: pixabay.com

Nový rok - krátké zamyšlení

1. 1. 2019

Můj příběh

Autor: Hana Nováková

Hodnocení:

(5.1 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Nováková 5.1.2019 14:16

Všem děkuji za příspěvky a doufám, že nový rok pro ně bude jen pozitivní a že se zase za rok pomyslně sejdeme u našich novoročních příspěvků.

Jana Kollinová 2.1.2019 10:41

opr. " jemuž jsi ublížil."

Eliška Murasová 2.1.2019 10:37

Je tomu tak, díky! A přeji dobrý rok 2019.

Jana Kollinová 2.1.2019 10:37

Autorčino krátké novoroční zamyšlení je natolik vážné, že jsem zamyšlená nad významem poselství slov již delší dobu a určitě si mnohokrát ještě vzpomenu. Je toho ještě mnoho co se nedá vrátit a jen zmíním jedno z mnoha : "Nikdy nevrátíš slzy, které spadly člověku jemuž si blížil."

Zuzana Pivcová 1.1.2019 19:20

Díky za poetické i vážné zamyšlení. Ano, budu také ráda, když se tu zase sejdeme za rok. A do té doby se budeme vnímat třeba jen na dálku, když to osobně vždy nejde.

Anna Čípová 1.1.2019 18:48

Dík za krátké zamyšlení a přeji pohodový rok 2019.

Hana Nováková 1.1.2019 18:21

Libuše, mohu být jen poctěna...díky za pochvalu.

Libuše Křapová 1.1.2019 18:17

Hanko N., dovolila jsem si "zamyšlení" sdílet na Facebooku. Moc se mi to líbí :-)

Hana Nováková 1.1.2019 17:26

Děkuji pani Švejnohová za váš úhel pohledu, o němž by se dalo diskutovat

Jana Šenbergerová 1.1.2019 17:01

Také vám přeji všechno nejlepší v roce 2019.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Moje dovolená před šedesáti lety: Horčáky

Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.

Vlastimila Kosorínová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová