Verše psané životem

16. 12. 2018

Hodnocení:

(5 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Várošová 16.12.2018 15:11

Marušce děkuji za pravdivý a krásný článek a dál souhlasím s Elenou poprve vidět vánoční Prahu to je něo fantastického,okouzlujícího a úžasného i s tím velkým množství lidí různých národností.Praha je opravdu nádherná ale bydlet bych v ní nechtěla.Každý jme zvyklý na to své.Hezký 3.adventní večer.

Elena Valeriánová 16.12.2018 14:29

Maruško, ano, tak jsem to cítila i já. Tu nazdobenou sváteční Prahu, jsem vnímala úplně stejně. Dojatá a okouzlená. Možná my, co jsme přijeli z větších dálek jsme tu atmosféru vnímali daleko silněji než místní. Praha je úžasná a naše, je jedno jestli jsme z Moravy a nebo ze Šumavy. Doufám, že to tak zůstane navždy! Maruško, jsem ráda, že jsme se osobně poznaly. Pozdravuj bratra a příště ho vezmi sebou mezi nás. Hezké svátky a děkuji za krásný článek.

Jitka Hašková 16.12.2018 13:32

Děkuji za krásný článek a hezké fotky. Setkání bylo úžasné.

Dana Puchalská 16.12.2018 13:25

Ano setkání bylo příjemné. A fotky jsou hezké.

Jana Šenbergerová 16.12.2018 13:13

A o tohle všechno jsem přišla. Děkuji, že jsem tam tak trochu mohla pobýt i vaším prostřednictvím.

Alena Vávrová 16.12.2018 12:59

Jsem moc ráda, Maruško, že jsme se poznaly a prohodily alespoň pár slov.

Naděžda Špásová 16.12.2018 11:07

Hezký napsané a pěkné fotky. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha