To byla moje láska

Ten zmrzlý květ,
to byla moje láska,
a touhy žár
zůstal jen na papíře,
divil se svět,
proč v duši oheň praská
a slůvek pár
vešlo se do talíře.

Ten divný sen,
to vlastní osud značí,
a štěstí síň
je věkem pomatená,
co chceš, si vem,
už mi to není k pláči,
že víc či míň
je pravda bezejmenná.

Ten lásky dar,
to bylo zbožné přání,
a v dotyku
jsme utopili chvíli,
den odvál cár
krásného milování
a ve zvyku
se city rozpustily.

Ten jasný smích,
to byl jen souboj s časem,
noc příjemná
a blízkost těla tvého,
studí mě sníh
a trochu odkvetla jsem,
jak láska má -
cit květu pomrzlého.