Trochu jiné vánoce aneb Vánoce po vánocích

Po jedné lásce mi zbylo stříbrné srdíčko. Asi nebyla nijak velká, protože okolnosti už mi vypadly z paměti. Váš příběh se mi moc líbí. I takové bývají ty lásky člověčí.

Hezká a milá vzpomínka na dávnou lásku... Možná má takovou vzpomínku každý z nás.

Ach ty naše velké lásky, každý si alespoň tu jednu určitě prožil. Díky Marcelko za příběh.

Na to se samozřejmě dobře pamatuji, ten budoucí historik byl dokonce bratr jedné pozdější dost známé zpěvačky. A toho, kdo byl tím "ohněm nablízku", jsem také dobře znala a vůbec se mi nezamlouval. Jenže to nebyla moje věc. To tu máme ještě jeden nezdařený vztah, a ten mě u sestry mrzí daleko víc, a tam to nebyla její vina.

Marcelko, z toho je mi trochu smutno. Ano, lásky přicházejí a odcházejí. Před manželem jsem taky měla takovou, tam ale zradil on. Nesla jsem to dost těžce. Připomíná mi ho pohádka Jak se budí princezny, protože pracoval na Barrandově jako já, a v té pohádce si zahrál stráž na schodech. Bylo to v Telči a tam si také našel svou budoucí ženu. Asi to tak mělo být, kdo ví. Škoda, že vás o památku připravil zloděj, snad byl po zásluze potrestán. Přeji vám i Zuzce krásný Nový rok. a zdraví a spokojenost do roku 2019.

Zajímavá příhoda. V životě to tak bývá, že se lidé scházejí a rozcházejí a třeba jim až pozdě přijde líto, že od někoho odešli.

Malý příklad těšení na něco, co pak nevyjde. Můj přítel si stěžuje, že nemám ráda šperky, a proto neví, co by mi dával. (Kromě čokolády.) A o svém někdejším Karlovi nevím nic.

jo láska je láska. Láska skončila zrovna tak, jak do neznáma zmizel i náramek, že by osud, nebo jen náhoda?

Moc krásná brož. Láska na dálku prostě někdy vyhasne nebo vyšumí.