Jitka Caklová
19.9.2019 07:41
Nejhorší co může být je, žít v přesvědčení, že budu šťastná, bohatá, zaopatřená.... až když mě někdo druhý šťastnou, bohatou, zaopatřenou..... učiní.
Marie Faldynová
18.9.2019 23:33
Jako školačka jsem zažila, že děti mé babičky (bylo jich deset) se složily mámě na důchod, který posílaly nejstarší dceři, kde babička dožila. Jako čtyřicetiletá jsem se starala o maminku do jejích 80 let, kdy zemřela. Mělo to své výhody i nevýhody. Je na každém, co si vybere. Ale co bude zítra nikdo neví. Těžko plánovat, když se můj nebo manželovo zdravotní stav může kdykoliv zhoršit. |Takže děkuji Pánu Bohu za to, že zvládám co je třeba a věřím, že mi dá sílu k řešení toho, co nás čeká.
Alex Jura
27.1.2019 10:06
Co je mi to platné, tohle vědět (a zčásti třeba i souhlasit, že velká, mnohogenerační rodina je to nejlepší), když kromě partnera, navíc o 23 let staršího, nikoho nemám? Aby nedošlo k omylu - nestěžuju si, ale opravdu jsou i lidé, kteří si tuhle roli a cestu tak nějak nevybrali sami. Než jsme se sestěhovali, žila jsem x let sama (rodiče zemřeli už dávno, děti ani sourozence nemám), a vím, že jednou budu nejspíš sama zase... C´est la vie...
Soňa Prachfeldová
24.1.2019 18:13
Takovým je vývoj doby. Co si kdo zasije, to také sklízí .Skoro
každý kráčí cestou, kterou si zvolil. Každá cesta jednou končí a v mezičase nechť je ten život co nejlepší, pro každého.
Jana Slavíková
23.1.2019 13:37
Jaké bude stáří mladých singlů? Jaký si to udělaj, takový to budou mít. Je to jejich věc a naše zbytečná starost.
Karel Boháček
23.1.2019 07:50
Rodinu mám skvělou, ale spíše se bojím okolí - společnosti, které je čím dál více uzavřenější, sobečtější a k důchodcům pomalu nepřátelská. Já to zatím nepociťuji, ale vidím to v okolí.
Věra Halátová
22.1.2019 22:54
Model, kdy je babička obklopena početnou rodinou je model románový už delší dobu. A co má ten článek vyřešit? Myslíte si, že když je to pro i60, že tito senioři přemluví vnoučata, aby se vdávala a ženila, aby těm vnoučatům nebo těm seniorům nebylo smutno? Seniorům za pár let a těm vnoučatům za dvacet a více?
A kolik lidí má děti a vnoučata a žijí v domově důchodců sami? Silný člověk může být sám, na nikoho se nespoléhá a ten čaj si bude umět uvařit do své poslední chvíle.
Dagmar Bartušková
22.1.2019 22:40
Je jiná doba. Proč se hnát do manželství, stačí si jen užít. Pořád dokola slyším - děti, děti, děti. To už dávno neplatí. Ano, dnešní mladí si chtějí užívat, poznat svět, pracovat v cizině, cestovat. To, co bylo prioritou našeho mládí - mít děti a nezůstat ve třiceti starou pannou, to už dávno, dávno neplatí...
Zuzana Pivcová
22.1.2019 20:05
V mládí mi někteří příbuzní říkali, že mám na muže moc velké nároky a že budu tak dlouho vybírat, až přeberu. Ale ono to bylo docela jinak. A to je tak individuální, že dělat analýzy, proč a jak, je k ničemu. Nikomu nezávidím a nikdo nemusí závidět mně.
Danka Rotyková
22.1.2019 19:51
Myslím si, že tak, jak jsme se zvyklostem přizpůsobili my, bude to tak podobně i v budoucnu u našich potomků. Nic jiného jim nezbyde. Už dnes žijí jinak, závidím jim, že se mohou i svobodně vyjadřovat, nemusí už se s ničím skrývat. Změn se nebojí, jsou jiní. Zvládnou to.
Načíst starší příspěvky